Oválné sály, iluzivní malby i park navazující na zámeckou budovu dělají z Trpíst na Tachovsku pozoruhodné místo. Barokní rezidence je součástí většího areálu s hospodářskými stavbami, zahradou a někdejším zázemím šlechtického sídla. Její obnova pokračuje postupně a některé části tak stále nesou stopy dlouhého chátrání.
Oválné prostory a malby s příběhem
Zámek vznikl na místě starší tvrze. Národní památkový ústav datuje jeho výstavbu do roku 1729; sídlo tehdy nechal postavit majitel panství Prosper ze Sinzendorfu. Plány jsou připisovány plzeňskému architektovi Jakubu Augustonovi mladšímu a stavba patří k výrazným příkladům jeho tvorby.
Obdélný půdorys narušují dva oválné prostory, díky nimž vznikly výrazné sály v přízemí i prvním patře. K působivým místům patří také vstupní vestibul a sala terrena, která propojuje interiér s parkem. V zámku se zachovala řada výtvarných a řemeslných detailů.
Nástěnné a nástropní malby vytvořil Václav S. T. Schmidt z Plané v roce 1744. V hlavním sále v prvním patře zachytil výpravu Prospera ze Sinzendorfu ke dvoru tureckého sultána. Scénu doplňují iluzivní architektonické prvky a postava stavitele s plánem zámku.
Od kaple po někdejší hospodářské zázemí
Výzdoba připomíná také postavení majitele, jeho kontakty a ambice. V zámku je domácí kaple Panny Marie Pomocné s obrazem Korunovace Panny Marie a v přízemí sál s malbou hostiny Alexandra Makedonského.
Trpísty byly sídlem majitele panství nepřetržitě až do roku 1945. K areálu proto patřilo nejen obytné a reprezentativní zázemí, ale také hospodářské budovy, prostory pro služebnictvo, zahradnictví a zděná obvodová zeď. Památkovou hodnotu má celý tento celek, nejen hlavní budova.
Z chátrajícího sídla k postupné obnově
Po druhé světové válce zámek zestátnili. V dalších letech sloužil mimo jiné jako školské zařízení a dětský domov, po roce 1991 však zůstal opuštěný. V 90. letech byl podle dobových svědectví ve velmi špatném stavu a uvažovalo se dokonce o demolici.
Změna přišla v roce 2002, kdy areál získala společnost Panství Trpísty. Obnova probíhá po etapách. K nejvýraznějším zásahům patřila restaurace Velkého sálu a dalších místností v prvním a druhém patře. V roce 2016 se obnovily parketové podlahy, malby i plastické architektonické a dekorativní prvky. Ve druhém patře následovaly truhlářské části, omítky a výmalba.
Odborníci památkové péče tuto etapu označili za vzorově provedenou. Cílem bylo zachovat původní umělecké a řemeslné prvky, nikoli vytvořit novou, dokonale uhlazenou podobu interiérů. Obnovené místnosti tak ukazují někdejší výpravnost zámku, zatímco další prostory připomínají jeho dlouhé chátrání.
Park od barokní zahrady ke krajinářské podobě
Okolí zámku se proměňovalo spolu s ním. Na starší pravidelnou barokní zahradu navázal anglický park. Okrasná a ovocná zahrada je v pramenech zmíněna už roku 1795, nová okrasná zahrada vznikla v roce 1801. Krajinářský park byl pravděpodobně založen v polovině 19. století, případně při úpravách zámku v 70. letech 19. století.
Park tvoří součást kompozice celého areálu a sala terrena vytváří přechod mezi vnitřními prostory a krajinou. Sekundární turistické materiály zmiňují také sbírku vzácných dřevin včetně samičího jinanu dvoulaločného; tento údaj je třeba ověřit u správce areálu.
Prohlídka po předchozí dohodě
Trpístský zámek je v soukromém vlastnictví a během obnovy nemá pravidelnou návštěvní dobu. Prohlídka může být možná po předchozí dohodě s vlastníkem nebo obcí. V minulosti se areál otevíral při mimořádných jednodenních akcích, například během Svatomarkétské pouti, kdy návštěvníci mohli nahlédnout do restaurovaných sálů i místností v rekonstrukci a projít se anglickým parkem.