Výlet na Radhošť spojuje horskou krajinu, valašskou historii i několik výrazných uměleckých děl. Cíl představuje kaple svatého Cyrila a Metoděje, která stojí na vrcholu ve výšce 1129 metrů. Její dnešní vzhled může klamat: kamenné jádro obepíná dřevěný plášť a před vstupem se tyčí zvonice.
Kaple jako výsledek národní sbírky
První myšlenka na vybudování kaple zasvěcené slovanským věrozvěstům se objevila v roce 1862. Tehdy se na Radhošti konala velká národní slavnost a současně začala finanční sbírka. Ke konkrétnímu rozhodnutí stavbu uskutečnit dospěla frenštátská Občanská beseda v roce 1881.
Základní kámen byl položen 5. července 1896. O něco více než dva roky později, 11. září 1898, kapli vysvětil olomoucký arcibiskup Theodor Kohn. Svatyně tedy vyrostla hlavně díky darům a příspěvkům veřejnosti, nikoli jako iniciativa církevní vrchnosti. Tento původ jí dodnes dává také občanský a národní význam.
Stavba bývá řazena k byzantskému stylu. Jde o jednolodní objekt s polygonálním presbytářem, opěrnými pilíři, hrotitými okny a křížovou klenbou. Z původního vybavení se zachovaly například dřevěné dveře s monogramy C a M. Vyprávění o návštěvě Cyrila a Metoděje na Radhošti patří k místní tradici a poutní zbožnosti, historické doklady pro ně ale nejsou.
Kamenné zdivo chrání dřevo
Výraznou proměnou prošla kaple v letech 1925 až 1926. Původní kamenné zdivo tehdy zakryl dřevěný obklad, kolem celé stavby přibyl ochoz a před průčelím byla postavena dřevěná zvonice. Dřevo tak není jen ozdobou, ale zároveň vrstvou, která chrání starší stavbu před náročným horským klimatem.
Při opravách zůstaly zachovány tradiční dřevěné konstrukce, šindelové části i ručně zpracované detaily zvonice. V jejím prostoru se našla schránka s dokumenty, fotografiemi a dalšími předměty vztahujícími se k dřívější opravě kaple a k přístavbě zvonice. Po rekonstrukci na přelomu tisíciletí do ní přibyly nové dokumenty a schránka se vrátila na své místo.
Správu kaple zajišťuje od roku 1905 spolek Matice Radhošťská. Po obnovení jeho činnosti v roce 1994 následovala rozsáhlá obnova v letech 1999 až 2005. V interiéru je také kopie triptychu Valašská madona od Adolfa Liebschera. Originál se nachází ve frenštátském kostele svatého Martina.
Po hřebeni mezi Radegastem a kaplí
Před kaplí stojí bronzové sousoší Cyrila a Metoděje od Albína Poláška, sochaře pocházejícího z Frenštátu pod Radhoštěm, který později působil ve Spojených státech. Dílo věnoval Matici Radhošťské v roce 1930 a o rok později bylo slavnostně předáno veřejnosti při Slovanské pouti. Nedaleko se nachází také kříž z roku 1905.
Stejný autor vytvořil i sochu Radegasta, další známý symbol radhošťského hřebene. Původní pískovcové dílo vzniklo v roce 1929, současná socha je však kopií instalovanou v roce 1998. Trasa mezi Radegastem a kaplí tak během jediného výletu propojuje pohanské motivy, cyrilometodějskou tradici i národní dějiny novější doby.
Nejčastěji se vyráží z Pusteven po značené hřebenové cestě. Přes Radegasta ke kapli je to přibližně 4 až 4,5 kilometru jedním směrem. Za dobrého počasí se otevírají pohledy na Beskydy a Hostýnské vrchy, místy také na slovenské Roháče a Malou Fatru.
Výchozím místem mohou být i Trojanovice u Ráztoky. Na Pustevny lze část stoupání překonat lanovkou a dál pokračovat pěšky. Do výletu se dají zařadit útulny Maměnka a Libušín, vyhlídkový altán Cyrilka nebo Stezka Valaška. Okruh z Ráztoky může podle zvolené varianty měřit přibližně osm kilometrů, případně být výrazně delší.
Radhošťský hřeben je vystavený rychlým změnám počasí. Vítr, sníh a led dokážou zejména mimo letní sezonu cestu výrazně ztížit, proto je před odchodem potřeba zohlednit stav tras, provoz lanovky i případnou přístupnost kaple. Památka souvisí s obcemi Trojanovice a Dolní Bečva, pro plánování výletu se nejčastěji využívá přístup přes Ráztoku nebo Pustevny.