U křižovatky na Bartoškách, nedaleko autobusové zastávky „Trojanovice, Jednota“, stojí malá dřevěná zvonička. Při procházce Trojanovicemi je snadné ji minout, přesto připomíná způsob života v obci, jejíž jednotlivé části jsou rozptýlené v krajině pod Beskydami.
Od zahrady k místní křižovatce
Na stavbě se podílel tesař Karel Halamíček. Obecní zastupitelstvo její vznik podpořilo 26. dubna 1941; jde o datum rozhodnutí, ne o doložený den dokončení. Zvonička tedy vznikala za okupace, ale samotné datum nedokládá, že důvodem její stavby byla válečná situace.
Původně stála na zahradě obchodníka Josefa Mikesky u domu č. p. 33. Dnes ji najdete na Bartoškách pod Javorníkem. Jak a za jakých okolností se přesunula, doloženo není. Současné místo u křižovatky ulic Bartošky je orientační popis, nikoli ověřená poštovní adresa.
Zvonění udávalo rytmus i varovalo
V různých částech Trojanovic mívaly zvoničky praktickou úlohu. Zvonilo se ráno, v poledne a večer, ale také při úmrtí nebo požáru. Zvuk tak lidem oznamoval pravidelné okamžiky dne i události, které vyžadovaly pozornost.
V rozptýlené obci se zpráva mohla šířit jednoduše právě prostřednictvím zvonění. Zvonička na Bartoškách je připomínkou místních staveb a zvyklostí, které pomáhaly obyvatelům sdílet společný denní rytmus.
Jednoduchá stavba s lidovým pojetím
Turistický popis ji charakterizuje jako dřevěnou zvoničku s lidovými motivy. Podrobnosti o konkrétní podobě výzdoby ani o jejím autorovi doloženy nejsou. Její osobitost tak spočívá především ve spojení dřevěné konstrukce a lidového výtvarného pojetí, zasazeného do běžného prostředí místní křižovatky.
Její význam nespočívá ve velikosti ani okázalosti. Připomíná práci místního řemeslníka, rozhodnutí obecního zastupitelstva i někdejší způsob dorozumívání. V okolí zvoničky protéká vodní tok, jehož název se v podkladech liší; konkrétním jménem jej proto nelze spolehlivě označit.