Ovocné stromy na luční enklávě nad Hamerským potokem naznačují, kde kdysi stávaly usedlosti. Právě k místu zaniklé pohraniční osady Slatina míří naučná stezka Českým lesem. Začíná v Malé Hleďsebi a končí v Tachovské Huti.
Od lesnické osady k prázdné krajině
Slatina, německy Lohhauser, vznikla v polovině 18. století jako osada lesních dělníků. V roce 1930 tu bylo 22 usedlostí. Po druhé světové válce místo zůstalo nedosídlené a během 50. let jeho domy zbořili. Zástavba se nedochovala a prostor postupně znovu ovládly louky a les.
Na žulovém balvanu je pamětní deska věnovaná padlým v první světové válce i zániku obce. Někdejší zahrady dnes připomínají především ovocné stromy; někdejší ulice a domy si návštěvník musí představit. Slatina ležela nad Hamerským potokem, který odtud teče na jih přes německý Mähring a později se vrací na české území. Jeho tok připomíná, že krajinu státní hranice na mapě rozděluje, přirozené vazby míst ale pokračují dál.
Trasa mezi dvěma obcemi
Stezka má šest zastavení a převýšení přibližně 130 metrů. Vede po lesní komunikaci s penetračním postřikem a její správce ji označuje za nenáročnou; vhodná je podle něj od jara do podzimu. Oficiální podklady uvádějí přibližně dvě hodiny na prohlídku. Turistické přehledy naproti tomu píší o délce 12,5 kilometru, tento údaj však na aktuální stránce správce uveden není.
Nejde o okruh, takže je třeba počítat s návratem z Tachovské Huti nebo s dopravou mezi koncem a začátkem trasy. Informace o stavu značení a informačních panelů se v dostupných turistických podkladech liší. Při plánování je také dobré rozlišit, že stezka začíná v Malé Hleďsebi, zatímco zaniklá Slatina náleží do katastru obce Tři Sekery.
Les, památná borovice a důlní stopa
Šest zastavení zasazuje příběh osady do prostředí zdejších lesů. Krajina patřila ke starému pohraničnímu hvozdu, kterému se v okolí říká také Tachovský nebo Dyleňský les. Stezka tak vedle historie Slatiny připomíná přírodu i způsoby, jakými se v lesích hospodařilo.
V okolí se nachází také památná borovice rumelská. Z trasy vede odbočka k bývalému uranovému dolu Dyleň. Jde o pozůstatek těžby, nikoli o potvrzenou návštěvnickou atrakci; do důlních objektů ani na haldy proto není namístě vstupovat bez ověřeného bezpečného přístupu.