V Buškově hamru u Trhových Svinů se návštěvníci mohou podívat, jak voda pohání historické kovárenské stroje. Když má Klenský potok dostatečný průtok, roztočí zařízení, která dříve pomáhala vyrábět železné nářadí. Hamr je přibližně dva kilometry od města a patří k výrazným technickým památkám jižních Čech. Zároveň jde o jedinou veřejně přístupnou kovárnu na vodní pohon v regionu.
Tři kola a buchar zvaný kobyla
Voda přitéká k hamru náhonem dlouhým přes 300 metrů. Jeho součástí je přepadová kaskáda, která pomáhá využít sílu potoka. Provoz zajišťují tři vodní kola: jedno pohání dřevěný buchar, druhé brus a třetí dmychadla u výhně.
Buchar, kterému se říká kobyla, váží zhruba 300 kilogramů. V minulosti dokázal udeřit až 150krát za minutu, dnes jsou jeho rychlost i zdvih kvůli bezpečnosti regulovány. Zařízení ovšem nemůže pracovat při každém počasí – jeho chod závisí na průtoku Klenského potoka.
Od Foissnera k rodině Bušků
Dnešní stavba vznikala podle současných materiálů v letech 1836 až 1838. Postavil ji Josef Foissner, který se později dostal do finančních potíží. Po jeho bankrotu přešel hamr kolem roku 1840 do rukou Bušků; některé prameny uvádějí jeho dokončení a převzetí až po roce 1843.
Rodina navázala provoz na širší železářské zázemí v okolí. Vlastnila také hamr na Rejtech a železářství přímo v Trhových Svinech. Vyráběly se zde hlavně pluhy, sekery, kladiva, lopaty, kovadlinky, kleště a další vybavení pro zemědělství i běžnou domácnost. Výrobky se prodávaly ve vlastním obchodě i na jihočeských jarmarcích.
Hamernická výroba skončila kolem poloviny 20. století. Jako rok ukončení provozu se uvádí 1948, jindy 1950, kdy měl práci zastavit poslední majitel Jan Bušek. Rodina zůstala v obytné části ještě do 70. let.
Prohlídka vede i do obytné části
V areálu se zachovalo nejen pracovní vybavení, ale také zázemí rodiny. Prohlídka zahrnuje světnici, kuchyni i dobovou černou kuchyni. V někdejší hamerníkově pracovně je vystavena kolekce zdejších železných výrobků a nářadí, které si řemeslníci upravovali podle vlastních potřeb.
Součástí návštěvy je také film Poslední hamry a hamerníci z roku 1956. Zachycuje provoz v době, kdy tradiční hamry postupně zanikaly. Obnova areálu proběhla v letech 1990 až 1995 za pomoci dobrovolníků, pamětníků a technických nadšenců ze Střední průmyslové školy strojní a elektrotechnické v Českých Budějovicích. Od roku 2009 vlastní hamr město Trhové Sviny a provozuje jej Domeček, středisko Husitské diakonie.
Pěšky z Trhových Svinů i po naučné stezce
Buškův hamr leží na Naučné stezce Trhovosvinensko. Celá trasa měří přibližně 4,5 kilometru, je nenáročná a její absolvování zabere asi hodinu a půl. Z centra Trhových Svinů se dá k hamru dojít také kratší přístupovou cestou, která trvá zhruba 15 minut. Místo je rovněž na cyklistických trasách Paměti Slepičích hor, Novohradsko-Doudlebsko a Hamernická trasa.
V areálu se konají kovářské a kulturní akce. Kovářský den v roce 2026 připadl na 15. srpna a tradičně zahrnuje ukázky řemesla, jarmark i program pro rodiny. V nabídce jsou také tematické prohlídky, mimo jiné se spisovatelem Janem Štifterem; jejich konkrétní termín se uvádí u provozovatele.
Návštěvnická sezona 2026 má začít 15. května. Otevírací doba je obvykle od úterý do neděle, od 10 do 17 hodin, a prohlídky začínají v celou hodinu. Vstupné lze zaplatit pouze v hotovosti. Provoz, stav vody a program upřesňuje telefon 702 013 139 nebo Domeček v Trhových Svinech.