Trhanovská alej se táhne od okolí Trhanovského zámku směrem ke Klenčí pod Čerchovem. Stromořadí lemuje úsek mezi koncem Trhanova a křižovatkou u Klenčí v délce přibližně dva a půl kilometru. Kdo tudy projíždí nebo prochází, míjí výraznou zelenou osu, která je pevnou součástí zdejší krajiny.
Alej je známá také jako Lomikarova. Její vznik se tradičně spojuje s přibližně polovinou 17. století a dnes patří mezi památná stromořadí evidovaná v ochraně přírody. Nejde tedy jen o řadu vzrostlých stromů podél cesty, ale o historický krajinný prvek, který přežil několik generací.
Kolik lip tu roste
Podél cesty se střídají lípy malolisté, označované také jako srdčité, a lípy velkolisté. Údaje o celkovém počtu stromů se v různých podkladech liší: uvádí se přibližně devadesát až 140 lip. Část dnešního stromořadí byla v minulosti doplněna novou výsadbou.
Nejstarší stromy mají obvody kmenů zhruba od 350 do 620 centimetrů. Starší měření uvádějí výšku kolem 22 metrů, jednotlivé lípy se však mohou svou současnou podobou lišit. Mohutné kmeny, rozložité koruny a dlouhá řada stromů dávají aleji její charakteristický vzhled.
Jméno spojené s Lomikarem
Označení Lomikarova alej odkazuje k Trhanovskému zámku a rodu Lamingerů. S místem je spojen Wolf Vilém Laminger z Albenreuthu, v chodské historii známý jako Lomikar. Jeho jméno připomíná spor mezi vrchností a Chody, který se stal jedním z nejvýraznějších příběhů tohoto regionu a později se objevil také v literárním zpracování.
Historie aleje se tak neodehrává pouze v názvu. Jednu vrstvu jejího příběhu tvoří chodské dějiny a proměny panství, druhou pak samotné stromy. Jejich letokruhy, dutiny a stárnoucí kmeny zachycují mnohem pomalejší proměny než lidské dějiny, přesto jsou s místem stejně pevně spojené.
Výrazná součást krajiny
Trhanovská alej není samostatný park ani návštěvnický areál. Je součástí běžné krajiny mezi dvěma obcemi a její působivost vynikne především při pohybu podél celé trasy. Koruny lip vytvářejí výraznou kulisu cesty a připomínají dobu, kdy stromořadí plnila nejen okrasnou, ale také krajinotvornou úlohu.
Význam památného stromořadí nespočívá jen ve stáří jednotlivých lip. Důležitá je také jejich návaznost na konkrétní místo, historická kontinuita a prostředí, které poskytují dalším organismům. Staré stromy mohou nabídnout úkryt i potravu, zároveň ale vyžadují průběžnou péči. Dosazování mladých lip pomáhá udržet alej i pro další generace.
Co spojit s návštěvou aleje
Výlet lze začít v Trhanově, kde se nachází zámek, a pokračovat směrem ke Klenčí pod Čerchovem. Trhanovem vedou podle dostupných údajů červená a žlutá turistická trasa, které mohou posloužit jako výchozí bod pro poznávání okolí. Putování je možné rozšířit také o místa spojená s chodskou historií, například o Újezd a pomník Jana Sladkého Koziny na Hrádku.
Protože část stromořadí vede podél silnice, není bezpečné chodit po vozovce ani se bez rozmyslu přibližovat ke stromům. Pro pohyb v okolí je lepší využít okolní cesty a turistické úseky a alej sledovat jako celek. Trasa mezi Trhanovem a Klenčím tak spojuje zámek, chodskou historii, silniční krajinu a přibližně stovku starých lip.