Dubová alej, rybníky, geopark i stezka s pěti zastaveními čekají v zámeckém parku v Třešti. Samotná budova dnes na první pohled působí jako sídlo z 19. století, její příběh ale začal mnohem dříve: už roku 1513 je na tomto místě doložena tvrz.
Od tvrze přes renesanci k novorenesanci
Tvrz nechal postavit Václav Vencelík z Vrchovišť. Ve druhé polovině 16. století ji za Kryštofa Vencelíka nahradil renesanční čtyřkřídlý zámek s arkádovým dvorem a nárožními věžemi. Na stavbě se podílel italský stavitel Mořic Grimm a výsledkem bylo reprezentativní sídlo, které zároveň odpovídalo dobovým nárokům na pohodlné bydlení.
Po konfiskacích po bitvě na Bílé hoře přešel zámek roku 1626 do vlastnictví rakouské šlechty. Rakouské rody jej držely až do roku 1945. V roce 1714 prošel barokními úpravami a později, za Wenzel-Sternbachů, dostal novorenesanční podobu, kterou návštěvníkům připomíná dnes. Jeho současný vzhled se formoval při přestavbě kolem roku 1860.
V areálu se potkávají stopy různých období. Gotické prvky se dochovaly ve spodním traktu a sklepení, první podlaží souvisí s renesanční přestavbou a obytné prostory poznamenaly barokní zásahy. U vstupní brány předzámčí stojí na pilířích dvě barokní sochy římských vojínů.
Rybníky, geopark a stezka v dubové aleji
Zámek obklopuje přírodně krajinářský park o rozloze uváděné přibližně mezi 15 a 16 hektary. Jeho dnešní podobu utvářelo hlavně 19. století, kdy se starší renesanční a barokní zahrada postupně proměňovala v krajinářský park. Trasa areálem vede kolem historických dřevin, dubového háje, lesoparku a dubové aleje. V parku jsou také rybníky, drobné vodní prvky a obora.
Geopark Třešť představuje desítky hornin z různých částí České republiky. Podle údajů jeho provozovatele některé z nich vznikly až před 600 miliony let. Na klidnější objevování přírody láká zhruba kilometr dlouhá Stezka Lesní mysli. Má pět zastavení zaměřených na vnímání okolí různými smysly a začíná v dubové aleji. Jedno stanoviště leží u rybníka, poblíž kterého roste dub starý přes 300 let.
Kafkovy pohlednice a literární hypotéza
Franz Kafka pobýval v Třešti u svého strýce Siegfrieda Löwyho a místní zámek znal. Dochovaly se dvě pohlednice, které odtud poslal rodině. Objevila se také domněnka, že sídlo mohlo být inspirací pro jeho román Zámek. Literární badatelé tuto možnost nepotvrdili ani nevyvrátili, jde tedy o hypotézu, nikoli o doloženou skutečnost.
Kafkova přítomnost se připomíná i v dnešním provozu objektu: hotelové prostory zdobí jeho ilustrace, logo pracuje s motivem rukopisu a v zámku je salonek Franze Kafky. V barokním salonku se zachovala část původní výzdoby stropu.
Zámek dnes slouží konferencím i hotelovým hostům
V roce 1984 získala zámek tehdejší Československá akademie věd. Od 80. let se využíval pro konference a vědecká setkání. Po rekonstrukci trvající přibližně dva a půl roku se znovu otevřel 10. května 2022. Obnova zahrnula interiéry, technické rozvody, zahradu, rybník i část parku a Akademii věd podle jejích údajů stála téměř čtvrt miliardy korun.
Nyní tu funguje hotelové a konferenční centrum Akademie věd ČR s ubytováním, gastronomií, wellness a prostory pro svatby i odborné akce. Nejde o klasický státní zámek s pravidelnými komentovanými prohlídkami interiérů; veřejnosti je přístupný především park. V objektu je také restaurace Franze Kafky, kam mohou zamířit ubytovaní i ostatní hosté, pokud její provoz neovlivňuje soukromá akce.
Třešť leží asi 15 kilometrů od Telče a 19 kilometrů od Jihlavy. Ve městě je památková zóna, židovská čtvrť, expozice třešťských betlémů a rodný dům ekonoma Josefa Aloise Schumpetera.