Od 26. prosince do 2. února, od svátku svatého Štěpána do Hromnic, se v Třešti koná Betlémská cesta. Zapojují se do ní domácnosti a instituce, které ukazují své betlémy. Tradice propojující jednotlivá zastavení vznikla v roce 2005 a v aktuálním ročníku se jí podle turistických informací účastní přibližně dvě desítky míst.
Zapojené domy označují zelené cedulky, zavřené místo signalizuje otočený terčík. Betlémská cesta nemá jednotnou otevírací dobu ani podobu jediné souvislé trasy. Každá domácnost nabízí vlastní betlém s osobitým stylem, velikostí i příběhem; seznam zapojených míst a jejich dostupnost poskytuje turistické informační centrum.
Od papírových figurek k řezbářské tradici
Betlémářství se v Třešti začalo rozvíjet na počátku 19. století. První figurky vytvářeli zejména soukeníci z papíru, později se k nim přidali truhláři a řezbáři. Za pravděpodobně prvního místního řezbáře je považován Matěj Suchý, který žil v letech 1820 až 1909. Podobu třešťských betlémů ovlivnily také papírové betlémy z Třebíče a dřevěná díla z Jihlavy.
Místní betlém často působí jako prostorový obraz. Uprostřed bývá zbořeniště s místem narození, za ním se rozkládá město a krajina. Řezbáři ji modelují z pařezů, kůry a mechu, vedou ji vzhůru k obzoru a uzavírají malovanou kulisou zvanou „lončoft“.
Do scény patří i skutečná Třešť. Mezi zachycenými stavbami najdete například zámek, kostely, hotel Krebs nebo starou lékárnu. Figurky mohou připomínat známé osobnosti: vedle Tomáše Garrigua Masaryka, Václava Havla, Karla IV. a Jana Amose Komenského se objevují také Josef Lada, Ester Ledecká či Martina Sáblíková. Betlémy tak zachycují nejen biblický příběh, ale i město a dobu, v níž vznikají.
Betlémy v Schumpeterově domě
Celoročně lze třešťskou betlémářskou tradici poznat v Schumpeterově domě v Rooseweltově ulici. Sídlí tu pobočka Muzea Vysočiny Jihlava, turistické informační centrum i několik expozic věnovaných historii města. Muzejní výstava betlémářství zahrnuje čtyři velké a dva skříňkové betlémy. Ukazuje vývoj od nejstarších papírových děl s ručně malovanými figurkami přes tvorbu lidových řezbářů 19. a 20. století až po současnost.
K pozoruhodným exponátům patří velký dřevěný betlém s výrazně hornatou krajinou, autorský betlém Jana Stránského i současná práce Jana Bukvaje. Menší měřítko představuje stolní betlém Petronily Krechlerové, vedle něj je k vidění také nebarvený skříňkový betlém Jana Krechlera. V přízemí domu má vlastní stálou expozici Spolek přátel betlémů a další výstava českých betlémů se nachází v galerii v budově školy na náměstí T. G. Masaryka.
Nové figurky přibývají každé léto
Třešťské betlémářství zůstává živou tradicí. Od roku 2002 se tu pravidelně koná řezbářská slavnost Dřevořezání, při níž řezbáři tvoří nové figurky do společného betléma. Poslední doložený ročník proběhl 5. a 6. července 2026.
Podle údajů z roku 2022 čítal společný nebarvený betlém více než 1300 figurek a staveb. Jeho podoba se mění s příspěvky, které vznikají při Dřevořezání. Třešťské betlémářství bylo v roce 2015 zapsáno na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury České republiky.