Krátké povstání skončilo německou odvetou
V prvních květnových dnech roku 1945 se Třešť zapojila do povstání, které se rozšířilo do různých částí českých zemí. Místní revoluční orgány na krátký čas převzaly kontrolu nad městem a internovaly zdejší německé obyvatele. Dne 7. května však od Jihlavy a Stonařova dorazily německé posily. Regionální podklady uvádějí příslušníky Waffen-SS a wehrmachtu. Město obsadili, zatýkali místní muže a nastolili represivní režim.
Popravy na dvoře dnešní radnice
Zadržené přiváděli na vězeňský dvůr tehdejší soudní budovy, která dnes slouží jako městská radnice. Právě tam byli lidé označení za účastníky povstání nebo odpůrce německé moci popravováni.
Městské materiály uvádějí, že 7. května 1945 bylo zavražděno 33 obyvatel Třeště. Jiné podklady pracují s číslem 34. Rozdíl může souviset s tím, zda byly započítány také oběti padlé při obraně města, případně s odlišnými poválečnými soupisy. Represivní akce každopádně připravila o život desítky místních lidí.
Někdejší vězeňský dvůr patří k místům, která v Třešti připomínají válečné události přímo v jejich původním prostředí. Nejde jen o obecnou vzpomínku na konec okupace, ale o tragédii, jež během jediného dne zasáhla konkrétní město a jeho obyvatele.
Herta Kašparová v poválečném procesu
Jednou z osob spojených s květnovými událostmi byla Třešťanka Herta Kašparová, narozená 21. června 1923. Za okupace pracovala u německé kriminální policie v Jihlavě a později ve Zlíně. Poválečná svědectví uváděla také její tlumočení při výsleších. Nelze však automaticky označovat všechny složky, v nichž působila, za gestapo.
Po návratu do Třeště byla 7. května vyzvána, aby mezi zadrženými označila lidi, kteří se podle jejího tvrzení o dva dny dříve podíleli na prohlídce domu její rodiny. Poválečné výpovědi jí připisovaly označení jedenácti mužů. Ti byli odvedeni na vězeňský dvůr a zastřeleni. Jednotlivá svědectví se v popisu jejího jednání rozcházela. Motivy, jako osobní msta nebo jiné soukromé důvody, zůstaly dobovými zvěstmi a pozdějšími výklady. Doložen je její kontakt s německými represivními složkami a skutečnost, že se po válce stala jednou z hlavních obžalovaných.
Po příchodu Rudé armády uprchla přes Rakousko. V únoru 1946 ji dopadli v Gmündu a převezli do Československa. Mimořádný lidový soud v Jihlavě ji uznal vinnou ze spolupráce s německými represivními složkami a z podílu na květnových popravách. Trest smrti oběšením vykonali 13. září 1946 v Třešti. Veřejná poprava přilákala mnoho lidí z města i okolí; dobové svědectví uvádí, že se na ni prodávaly vstupenky. O den dříve byl v Třešti veřejně popraven také Walter Engelmann, místní představitel NSDAP spojovaný s výběrem rukojmích.
Památník a připomínka událostí
Květné události připomíná v Třešti památník obětem fašismu s postavou vězně a nápisem věnovaným lidem, kteří v letech 1939 až 1945 padli za svobodu. Spolu s místem někdejšího vězeňského dvora tvoří základní okruh míst spojených s válečnou historií města. Další informace nabízejí místní muzeum a městské informační materiály; režim návštěvy pietních míst je třeba ověřit před cestou.