Ve Fritzově ulici v Třešti stojí kostel sv. Martina, nejstarší sakrální památka města. Jeho interiér připomíná zdejší šlechtické rody a okolí uchovává pozůstatky starého hřbitova. Stavba přitom není dílem jediné doby: její podobu formovaly gotické, pozdně gotické i barokní úpravy.
Od středověkého jádra k pozdní gotice
Počátky kostela se obvykle kladou přibližně do 13. století, zakládací dokument se však nedochoval. Nejstarší písemná zmínka pochází až z roku 1349. Gotické jádro lodi a věže později doplnilo kněžiště, které se řadí k vrcholné gotice a jehož vznik se datuje zhruba kolem roku 1400.
V závěru kněžiště zůstala původní kružba okna, kamenná výplň členící jeho horní část. Kružby v ostatních lomených oknech byly při opravách roku 1896 vyměněny. V interiéru se dochovala také kamenná kazatelna z 15. století.
Další stopu středověké výzdoby odkryly opravy v roce 1938. Pod starší omítkou v presbytáři, tedy prostoru kolem hlavního oltáře, se tehdy našly malby datované do roku 1492.
Dva náhrobky, dvě historická období
Mezi výrazné památky uvnitř kostela patří gotický náhrobek Jana z Hodic a renesanční náhrobek Kryštofa Vencelíka z Vrchovišť. Připomínají vazby významných šlechtických rodů na Třešť a zároveň ukazují, jak se v kostele vedle sebe dochovaly různé umělecké a stavební vrstvy.
Barokní úpravy a okolí kostela
V roce 1698 prošly výraznější přestavbou loď a věž. Na úpravách v 18. století se podílel místní zednický mistr Jakub Lysý. Vznikla nová kruchta, jižní sakristie a panská oratoř. Starší gotické části tak v celku stavby doplňují pozdější zásahy.
Součástí historického areálu je dochovaná stará část hřbitova, márnice a ohradní zeď s branou i brankou. S kostelem jsou spojena také boží muka. Možnost vstupu a termíny návštěv se mohou měnit; pravidelné bohoslužby i přístupnost je proto možné ověřit u farnosti nebo pořadatele.