Na výletě po Železných horách můžete během jediné trasy poznat místa, kde se vápenec těžil, přepravoval i zpracovával. Naučná stezka Historie vápenictví v Železných horách měří přibližně třicet kilometrů a propojuje Závratec u Třemošnice, Prachovice, Vápenný Podol, Seč, Bojanov a Polánku.
Celá trasa je vhodná spíše pro zdatnější pěší jako celodenní výlet, případně pro cyklisty. Jednotlivé úseky se ale dají projít samostatně, takže není nutné absolvovat všech třicet kilometrů najednou. Cestou se střídají pozůstatky průmyslové výroby s přírodními partiemi Železných hor, lesy, roklemi a vyhlídkami.
Začněte v Berlově vápence
Nejlepší úvod do historie zdejšího vápenictví nabízí Berlova vápenka v Závratci, místní části Třemošnice. V někdejším průmyslovém objektu dnes funguje muzeum s expozicí o počátcích vápenictví v Železných horách, vlastnostech vápence a vývoji výroby.
Prohlídku doplňují informační panely, vitríny a historické nářadí. Zajímavým detailem je možnost nahlédnout do komína vápenky. Starší část areálu vznikla přibližně kolem roku 1880. David Berl objekt koupil v roce 1890 a o tři roky později k němu přibyla menší vápenka s výtahem. Výroba skončila v roce 1960 a pozdější rekonstrukce proměnila chátrající areál v muzeum.
Berlova vápenka stojí na adrese U Vápenky 495 v Třemošnici. Otevírací režim se v průběhu roku mění; skupiny si mohou prohlídku objednat také mimo běžnou návštěvní dobu.
Prachovice připomenou cestu kamene k pecím
Další důležitou zastávkou jsou Prachovice, kde má výroba vápna dlouhou tradici. Josef Klimpl zde v roce 1864 postavil kruhovou vápenku a ve stejném roce vznikl také spolek a družstvo zaměřené na výrobu vápna.
V roce 1881 pak začala fungovat přibližně šest kilometrů dlouhá košíková lanová dráha, která spojila prachovické lomy se Závratcem. Vápenec se těžil v Prachovicích, lanovkou putoval k pecím a tam se zpracovával. Samotná lanovka už dnes běžně neslouží, její význam však pomáhají vysvětlit muzeum, pozůstatky lomů a historické vápenky.
Stezka kolem lomu vede k peci ve Vápenném Podolu
Na prachovickou část navazuje samostatná naučná stezka kolem lomu. Měří přibližně tři kilometry; podle jednotlivých podkladů se uvádí délka zhruba 2,8 až 3,5 kilometru. Trasa vede po červené turistické značce směrem do Vápenného Podolu.
Po cestě jsou dvě vyhlídky na lom a šest informačních zastavení. Tabule vysvětlují historii i současnost těžby a představují zdejší horniny, minerály a zkameněliny. Dozvíte se také o jeskynním systému v okolí Vápenného Podolu. Děti může zaujmout tematická linka s pohádkovými bytostmi.
Cílem této části je historická vápenná pec z roku 1873 ve Vápenném Podolu. Samotný lom je provozní areál, proto je potřeba zůstat na značené trase a využívat pouze veřejně přístupná vyhlídková místa.
Průmyslová historie v krajině Železných hor
Stezka není jen přehlídkou technických památek. Výraznou přírodní pasáží je Lovětínská rokle a trasa prochází také širším okolím Národní přírodní rezervace Lichnice–Kaňkovy hory. Historie těžby a zpracování vápence se tu odehrává přímo v krajině lesů, roklí a dalších přírodních stanovišť.
Výroba se postupně proměňovala od menších vápenek k průmyslovému provozu. Závratecké provozy skončily v roce 1960, výroba ve Vápenném Podolu o pět let později, zatímco prachovický průmyslový areál pokračoval v modernizované podobě.
Na konci hlavní trasy v Polánce stojí ještě krátká naučná stezka Vápenka Polánka, která příběh regionálního vápenictví doplňuje. Pokud na výlet vyhradíte jen několik hodin, dá se spojit návštěva Berlovy vápenky s prachovickými vyhlídkami a historickou pecí ve Vápenném Podolu. Před cestou počítejte s tím, že návštěvní režim muzea i stav značení se mohou měnit.