Pokud se do Třeboně vydáte za historií, zámek nabízí víc než jen několik reprezentačních místností. Rozsáhlý areál ukrývá stopy Rožmberků i Schwarzenbergů a zároveň tvoří přirozený přechod mezi historickým centrem, parkem a krajinou kolem rybníka Svět. Prohlídku interiérů lze snadno spojit s procházkou nebo s dalšími třeboňskými památkami.
Místo, kde dožil poslední Rožmberk
Nejvýraznější kapitola dějin zámku se pojí s Petrem Vokem. Když v roce 1602 opustil Český Krumlov, přesunul své hlavní sídlo do Třeboně. Na tamní zámek nechal dopravit knihovnu, umělecké sbírky, rodový archiv i celý početný dvůr. V listopadu 1611 zde zemřel, a Třeboň se tak stala místem symbolického uzavření historie jednoho z nejvýznamnějších českých šlechtických rodů.
Areál má ovšem mnohem starší kořeny. Pravděpodobně už v polovině 14. století zde stála vodní tvrz pánů z Landštejna. Roku 1366 ji získali Rožmberkové, kteří byli s Třeboní spojeni po několik generací a podíleli se také na rozvoji města a jeho opevnění. Z původního sídla postupně vznikla reprezentativní šlechtická rezidence.
Renesanční přestavba po požáru
Důležitým mezníkem se stal požár Třeboně v roce 1562. Obnova poté probíhala v renesančním stylu a výraznou roli při ní sehrál rožmberský architekt italského původu Antonio Ericer Vlach. Na jeho práci později navázal Domenico Cometta z Eckthurmu. Dnešní zámek tvoří rozsáhlý komplex kolem čtvercového nádvoří a patří k největším zámeckým areálům v jižních Čechách.
Hlavní návštěvnická trasa vede rožmberskými renesančními interiéry. Nabízí pohled do prostředí, kde se vedle šlechtické reprezentace odehrával také zájem o vědu, sběratelství a neobvyklé obory. Součástí prohlídky je alchymistická laboratoř, kunstkomora, knihovna, jídelna, fraucimor i dvořanská světnice se zrcadlovou klenbou a vyobrazením rožmberského jezdce.
Kunstkomora, knihovna a osudy panství
Kunstkomora připomíná sběratelskou vášeň Petra Voka. V dobových sbírkách se objevovaly kompasy, navigační a matematické přístroje, hvězdné glóbusy, dalekohledy, modely, hračky, nádobí, textilie, koberce, přírodniny i portréty šlechticů. K zázemí zámku patřila také knihovna, která podle zámeckých údajů obsahovala 10 575 svazků. Knihovna, archiv a obrazárna byly umístěny ve vlastní budově.
Po vymření rožmberské linie přešlo panství na Švamberky. Po stavovském povstání jim však bylo zkonfiskováno a v roce 1622 Třeboň kapitulovala. Později připadlo panství Habsburkům, od nichž je roku 1660 získali Schwarzenbergové.
Schwarzenberské pokoje i méně známá zákoutí
Schwarzenbergové z Třeboně vytvořili významné jihočeské sídlo a později také vánoční rezidenci. Jejich éru představuje samostatný prohlídkový okruh, který doplňuje trasu věnovanou Rožmberkům. Další okruh zavádí do praktičtějších částí areálu, například ke konírně, psí kuchyni nebo do kasemat. Nabídka jednotlivých tras se může v průběhu sezon měnit.
V areálu sídlí také třeboňský archiv, jeden z významných archivních souborů v České republice. Zámek proto nepředstavuje jen historické sály, ale také prostor, v němž se po staletí uchovávaly dokumenty, knihy, umělecká díla a každodenní zázemí šlechtického dvora.
Park mezi zámkem, centrem a rybníkem Svět
Po prohlídce lze pokračovat do zámeckého parku o rozloze přibližně šesti hektarů. Leží mezi historickým jádrem Třeboně a předměstím a jeho renesanční počátky souvisejí s Petrem Vokem po roce 1602. Za třicetileté války však prakticky zanikl. Schwarzenbergové jej později obnovili a několikrát upravili; poslední výrazná rekonstrukce proběhla v letech 2019 až 2020.
Z parku se dá navázat na cestu historickým centrem, k rybníku Svět, ke Schwarzenberské hrobce nebo do Domu přírody Třeboňska. Zámek tak může být začátkem procházky městem i okolní rybniční krajinou.
Vstup, parkování a návštěva s dětmi
Pokladnu najdete na hlavní cestě z Masarykova náměstí. Na jednotlivé prohlídkové trasy se vstupuje branou do malého nádvoří. Zámecký areál nemá vlastní návštěvnické parkoviště, veřejná parkovací místa jsou vzdálena přibližně 350 metrů až jeden kilometr. V létě proto bývá praktičtější nechat auto mimo historické centrum.
Trasa A je z větší části bezbariérová a s asistencí ji lze projít celou. Pro děti od čtyř do devíti let je připravena dětská prohlídka Na návštěvě u paní kněžny. V sezoně se otevírají také sklepní expozice a konají se časově omezené výstavy. Aktuální otevírací doba, ceny a dostupnost jednotlivých okruhů se mohou lišit podle sezony. Psi do budov nesmějí; v parku a na velkém nádvoří se mohou pohybovat pouze na vodítku a s náhubkem.