Od Třeboně je Rožmberk vzdálený asi dva kilometry na sever. K rybníku se dá vyrazit na kole nebo pěšky a na místě věnovat čas nejen výhledu na vodní hladinu, ale také hrázi, výpustím a okolním mokřadům. Rožmberk je s rozlohou uváděnou kolem 642 hektarů největším rybníkem v Česku. Zatopená plocha činí přibližně 489 hektarů; rozdíl souvisí s tím, jak se jeho rozloha měří.
Na hráz, k výpusti i do muzea
Pro cyklisty je připravená naučná stezka vedoucí kolem rybníka. Celý okruh měří podle AOPK přibližně 22 kilometrů a patří k lehkým trasám. Vede po silnicích nižších tříd, hrázích a polních cestách a přibližuje historii rybniční soustavy Třeboňska.
Pěšky se lze z Třeboně vydat k Rožmberku podél Zlaté stoky. Jedním směrem je to zhruba 5,5 kilometru. Část cesty vede terénem s kořeny a zatáčkami. Na hrázi najdete také Rybářské muzeum Rožmberk, otevřené od roku 2025. Jeho zapůjčené exponáty představují dějiny jihočeského rybářství. Muzeum nemusí být otevřené za nepříznivého počasí a jeho provozní doba se může měnit.
Na hrázi dlouhé přibližně 2,35 kilometru stojí za pozornost staré duby, které tvoří alej a poskytují útočiště ptákům i vzácnému hmyzu. U jejího konce je bezpečnostní přeliv, jímž odtéká přebytečná voda pod hráz a dál do Lužnice. K technickým zajímavostem patří také historická výpusť Adolfka a hlavní výpusť z let 1916 až 1918, vybudovaná v místě původního Krčínova řešení.
Vodní dílo z časů Jakuba Krčína
Rožmberk vznikal v letech 1584 až 1590 za vlády Viléma z Rožmberka. Stavbu vedl rybníkář Jakub Krčín z Jelčan. Rozsáhlý rybník měl praktický význam, ale zároveň dokládal moc a prestiž rodu Rožmberků. Vznikl přehrazením Lužnice a jeho hráz je v koruně široká až kolem 12 metrů, u paty přibližně 55 až 60 metrů.
Součástí Krčínova řešení byla i ochrana před povodněmi. Umělý tok Nová řeka, dlouhý zhruba 13,5 kilometru, odvádí část vody z Lužnice do Nežárky a chrání rybník před nejprudšími povodňovými vlnami. Do provozu byla uvedena v roce 1585, ještě před dokončením Rožmberka.
Podoba hráze se v průběhu staletí měnila. Dřevěné opevnění návodního svahu nahradil po roce 1660 kamenný taras. Poškození z třicetileté války si vyžádalo rozsáhlé opravy, které probíhaly v letech 1646 až 1657.
Rybník, který pomáhá zadržovat vodu
Rožmberk dál slouží především k chovu ryb, zároveň je zásobní nádrží a součástí protipovodňové ochrany. Jeho stálý objem vody činí přibližně 6,3 milionu metrů krychlových. Při povodni v roce 2002 zachytil podle materiálů AOPK zhruba desetinásobek běžného objemu a pomohl zmírnit škody v povodí Lužnice. Šlo o výsledek konkrétní mimořádné situace, nikoli o hodnotu platnou pro každou povodeň.
Pod hrází byla v roce 1922 uvedena do provozu malá vodní elektrárna se dvěma Francisovými turbínami. Její propojení s rybochovným rybníkem patří k technickým zvláštnostem areálu.
Mokřady v chráněné krajině
Rybník leží v CHKO Třeboňsko, kde se hospodářské využívání vodních ploch prolíná s ochranou přírody. U vtoku Lužnice, respektive Staré řeky, do Rožmberka se nachází přírodní rezervace Výtopa Rožmberka. Chrání mokřadní prostředí; důležité jsou také litorální porosty a další mokřady, které poskytují podmínky vodním ptákům i dalším organismům.
Třeboňská rybniční krajina je od roku 2001 na indikativním seznamu UNESCO. Rožmberk tím není samostatně zapsán na seznamu světového dědictví: kandidátní status se týká celé sítě rybníků a souvisejících vodních děl, která společně dokládají rozsah jihočeského rybníkářství.
Výlov Rožmberka v roce 2026
Tradiční výlov patří k největším návštěvnickým akcím na Třeboňsku. Plánovaný termín 16. až 18. října 2026 byl kvůli nepříznivé vodní bilanci zrušen. O případném běžném výlovu se má rozhodnout podle dalšího vývoje hydrologické situace, takže starší pozvánky na podzimní slavnost nemusejí odpovídat aktuálnímu plánu.