Od Dřemčic lze dojít ke Kuzovu zhruba za dvacet minut. Nad krajinou tu vystupují dva skalní hřebeny, obklopené balvanitou sutí a slunnými svahy. Přírodní památka se nachází u Dřemčic, místní části Třebívlic, v západní části CHKO České středohoří.
Odolné skály po dávné sopečné činnosti
Kuzov není sopka s kráterem ani místem, odkud kdysi vytékala láva. Skalní hřebeny tvoří dvě žíly leucitického tefritu, které vznikly v puklinách hluboko pod povrchem. Magma v nich ztuhlo a okolní měkčí turonské usazeniny časem rozrušila eroze. Odolnější hornina tak zůstala nad terénem jako výrazný skalní útvar.
Obě žíly se protínají v místě dvou puklinových systémů. Okolní balvanité sutě jsou dalším typickým znakem sopečné krajiny Českého středohoří. Kuzov názorně ukazuje, že řada zdejších vrchů získala dnešní podobu především tím, jak eroze odkryla podzemní vyvřelá tělesa.
Nižšímu hřebeni se v turistických popisech říká Lví hlava. Jde o místní označení, nikoli o oficiální název geomorfologického útvaru. Při pohledu z okolních cest působí skalní výběžek výrazně i v otevřené krajině.
Stepní rostliny mezi kameny
Kuzov je přírodní památkou od 3. listopadu 1949 a zaujímá přibližně 7,85 hektaru. Na suchých, slunných místech s mělkou půdou se daří teplomilné stepní vegetaci. Roste tu například tařice skalní, koniklec luční český, kavyl Ivanův, bělozářka liliovitá a česnek tuhý. Kvetoucí rostliny a traviny se mezi kameny objevují zejména na jaře a začátkem léta.
Ve vrcholových partiích místy roste borovice černá, která není pro zdejší krajinu původní. Její porost se podle uváděných údajů v lokalitě výrazně dál nerozšiřuje. Živočichové zatím nejsou na Kuzovu dostatečně prozkoumaní; mezi zaznamenané druhy patří drobný měkkýš Pupilla sterri a brouci z nivy potoka Granátky.
Potok Granátka a granátové štěrky se připomínají také na úpatí skal. Nejde však o důvod odnášet si odtud kamínky: Kuzov je chráněné území. Návštěvníci by se měli držet cest, nevstupovat zbytečně do skalních a stepních porostů a rostliny ani horniny neodnášet.
Pěšky z Dřemčic nebo přes Třebívlice
Nejkratší přístup vede od návsi v Dřemčicích; ke skalám se odtud podle turistických popisů jde přibližně dvacet minut. Delší možností je trasa z Třebívlic přes Dřemčice ke Kuzovu a dále směrem k Blešenskému vrchu. Starší itinerář uvádí okruh dlouhý asi 9,1 kilometru a Kuzov přibližně na 2,9. kilometru. Protože jde o starší popis, je třeba počítat s tím, že průchodnost cest se může lišit. Parkovat lze pouze na místech, kde je to povoleno.