Na Skrýše se můžete vydat po žluté turistické značce z Bílé Třemešné. Cílem jsou dvě puklinové jeskyně v pískovcovém svahu Zvičinského hřbetu. Nečekejte rozsáhlé podzemí ani upravenou prohlídkovou trasu: jde o úzké přírodní prostory, jejichž zvláštnost doplňuje místní vyprávění o Janu Amosu Komenském.
Pukliny ve svrchnokřídovém pískovci
Jeskyně vznikly v pískovcovém masivu a řadí se mezi pseudokrasové útvary. Jejich podobu určují pukliny ve skále, které vytvořily úzké vstupy a menší vnitřní prostory. Větší jeskyně se nachází při vrcholu hřbetu a její vchod je velmi těsný.
Odborný zoologický popis uvádí její délku 26 metrů a výšku místy až šest metrů. Jiné popisy pracují s délkou 28,5 metru, takže údaj o délce se v pramenech liší. Menší jeskyně leží zhruba třicet metrů od větší. Studie z roku 2004 zaznamenala, že její vstup byl zasypán kameny; tento údaj sám o sobě nevypovídá o tom, jak vypadá dnes.
Co spojuje místo s Komenským
Jan Amos Komenský pobýval v Bílé Třemešné v letech 1626 až 1628. Právě jeho doložená přítomnost v obci se stala základem místního příběhu, podle něhož se měl ve zdejších jeskyních ukrývat před pronásledováním. Pro samotný úkryt v puklinách však doklad není, a patří proto k místní tradici, nikoli k potvrzeným událostem.
Výlet lze spojit s návštěvou Památníku Jana Amose Komenského v Bílé Třemešné. Přírodní zastavení u Skrýší tak připomene krajinu, s níž se příběh pojí, a památník zase Komenského život a pobyt v obci.
Zimoviště netopýrů
Pukliny jsou také zimovištěm netopýrů. Odborná studie v nich zaznamenala především vrápence malého, ale také netopýra severního a netopýra ušatého. Během zimování potřebují zvířata klid, proto je nejlepší pozorovat jeskyně zvenčí a jejich obyvatele nerušit vstupem.
Skrýše leží přibližně 1,5 kilometru jižně od Bílé Třemešné ve svahu Zvičinského hřbetu. K lokalitě vede žlutá turistická značka.