Pamětní síň Antonína Kaliny najdete v Třebíči nedaleko Zadní synagogy. Menší expozice vypráví příběh muže, který během druhé světové války neměl zbraň ani postavení odbojáře, přesto dokázal v koncentračním táboře Buchenwald využít své znalosti prostředí a táborové hierarchie k záchraně stovek dětí.
Třebíčský rodák mezi vězni Buchenwaldu
Antonín Kalina se narodil 17. února 1902 v Třebíči. Za války prošel vězněním v Dachau a od 28. září 1939 také v Buchenwaldu. V létě 1944 získal funkci blokaře v bloku číslo 66, který se nacházel v takzvaném Malém táboře.
Právě tam začal soustřeďovat chlapce přivážené různými transporty. Děti patřily v nelidských podmínkách tábora k nejohroženějším vězňům. Kalina proto spolu s dalšími vězni hledal způsoby, jak jim zajistit alespoň malou šanci na přežití. Pomáhal mu také lékař Jindřich Flusser, který se podílel na sestavování seznamů a ochraně chlapců.
Riskantní způsob, jak děti ukrýt
Záchrana nestála na jediném rozhodnutí, ale na mnoha nebezpečných krocích. Kalina a jeho spolupracovníci zapisovali děti do seznamů, měnili jejich identifikační údaje a některé z nich označovali za nežidovské vězně. Snažili se tak zabránit jejich zařazení do transportů, které často znamenaly smrt.
Blok číslo 66 nechal Kalina označit jako místo zasažené tyfem. Příslušníci SS se mu následně podle možností vyhýbali, takže toto označení poskytlo vězňům určitou ochranu. V prostředí, kde mohl o životě rozhodnout jediný rozkaz, šlo o mimořádně riskantní postup.
Krátce před osvobozením Buchenwaldu, k němuž došlo 11. dubna 1945, odmítl Kalina chlapce z bloku vydat na pochod smrti. Přesný počet zachráněných není ve svědectvích jednotný. Opatrné odhady hovoří o více než 900 dětech, zatímco Kalina sám uváděl až 1 300 chlapců.
Co se stalo se zachráněnými chlapci
Mezi přeživšími byli například budoucí spisovatelé a nositelé Nobelovy ceny Elie Wiesel a Imre Kertész. Pamětní síň připomíná také Naftaliho Fürsta, Pavla Kohna, Israela-Laszla Lazara, Alexe Moskovice a Felixe Weinberga. Jejich pozdější životy ukazují, jak rozdílné cesty mohli zachránění chlapci po válce urazit, i když si z Buchenwaldu odnesli těžké trauma.
Kalina po osvobození v Buchenwaldu ještě zůstal a pomáhal bývalým vězňům s návratem. Do rodné Třebíče přijel v létě 1945 a zemřel 26. listopadu 1990. Jeho čin byl dlouho známý pouze úzkému okruhu lidí. Do širšího povědomí se dostal až později.
V roce 2012 mu izraelský památník Yad Vashem udělil in memoriam titul Spravedlivý mezi národy. Třebíč mu v roce 2014 propůjčila čestné občanství in memoriam a prezident republiky mu udělil Medaili Za zásluhy I. stupně.
Strom života nese jména dětí
Pamětní síň byla otevřena 17. února 2017, při příležitosti 115. výročí Kalinova narození. V roce 2019 k ní přibyla stálá část nazvaná Děti Antonína Kaliny. Ta představuje sedm výrazných osobností z řad zachráněných chlapců a věnuje samostatný prostor také Jindřichu Flusserovi.
Dominantou expozice je kovový Strom života. Na jeho listech jsou uvedena jména zachráněných dětí, takže připomínka nezůstává jen u anonymního čísla. Strom vytvořili pasíři a umělečtí kováři ze Střední průmyslové školy Třebíč.
Prohlídku síně lze spojit se Zadní synagogou, Domem Seligmanna Bauera a dalšími místy v třebíčské židovské čtvrti, která patří k nejzachovalejším židovským čtvrtím v Evropě. Pamětní síň se nachází na adrese Subakova 43/3; režim návštěvy a vstupné zajišťuje turistické informační centrum u Zadní synagogy.