Na procházce Třebechovicemi pod Orebem se kostel sv. Ondřeje nabízí jako nepřehlédnutelný orientační bod i zastavení uprostřed městské historie. Jeho dnešní pozdně barokní podoba vznikla v 18. století, příběh místní farnosti je ale starší a poznamenaly ho opakované požáry i péče měšťanů.
Od dřevěného kostela k pozdně barokní stavbě
Přesné datum založení kostela není známo. Třebechovická farnost je v pramenech doložena nejpozději v roce 1350, zatímco první zmínka o kostele se uvádí k roku 1384. Původní stavba byla dřevěná a obklopoval ji hřbitov.
Oheň kostel výrazně poškodil roku 1567. Následovaly opravy v letech 1572 až 1575. Další požár přišel v roce 1695: shořela věž a zničeny byly také zvony. Starší kostel později přestal svou kapacitou dostačovat, a tak byl v roce 1767 zbořen. Z původního areálu zůstala jen dřevěná věž.
Základní kámen nového kostela položili 9. září 1767. Stavba vznikla podle plánů hradeckého stavitele Františka Kernera a vysvěcena byla 1. září 1771. Slavnost vedl František Gelbrich, kanovník a rektor královéhradeckého kněžského semináře.
Podoba kostela a jeho věže
Orientovaná jednolodní stavba má obdélnou loď a užší presbytář zakončený půlkruhem. Po jeho stranách jsou sakristie a křticí kaple. Na západě se zvedá hranolová věž, k lodi ji po stranách připojují dvě válcová schodišťová přístavby.
Fasády člení ploché pilastry, okna zakončená obloukem ve tvaru kasule se šambránami a profilovaná podokapní římsa. Boční portály zdobí sedlová zakončení s volutkami, rokaji, mušlemi a boltcovými ornamenty.
Dnešní zděná věž není původní. Dřevěná shořela při požáru města roku 1855 a novou postavili přibližně o deset let později. Podklady uvádějí rok 1864 i 1865. Věž má kordonové římsy a hodinová pole, zakončuje ji cibulová střecha a osmiboký sanktusník.
Fresky Josefa Kramolína a oltáře
V roce 1780 vyzdobil interiér freskami jezuitský malíř Josef Kramolín. Hlavní oltář představuje svatého Ondřeje s křížem ve tvaru písmene X. Mezi dalšími vyobrazenými světci jsou apoštolové Petr a Pavel, Jan Křtitel a svatý Filip, patron koželuhů. Jeho přítomnost odkazuje k významu koželužského řemesla ve městě.
Kromě hlavního oltáře je v kostele pět bočních. Z původního barokního vybavení se zachovaly oltáře svaté Rodiny a svatého Antonína Paduánského; ostatní boční oltáře přibyly při renovaci v letech 1931 až 1933. Tehdy byly restaurovány také Kramolínovy fresky, upraveny stěny, položena nová dlažba a zavedena elektřina. Interiér doplnily nové oltáře a křížová cesta s tepanými lampami. Vnější opravy následovaly v letech 1968 až 1971.
Literátské bratrstvo a graduál z roku 1559
Kostel byl také místem působení literátského bratrstva. Jeho členy tvořili přední měšťané, kteří se starali o církevní hudbu a zpěv. Bratrstvo mělo řád podobný řemeslnickému cechu, a představovalo tak vedle hudebního společenství také organizovanou součást městského života.
S jeho působením souvisí Třebechovický graduál z roku 1559. Tato liturgická zpěvní kniha obsahuje mešní zpěvy, český text a latinské poznámky. Její výzdobu tvoří 21 stran iluminací; kniha je vázána v dřevěných deskách potažených kůží a opatřených kováním. Dokládá význam, který měšťané přikládali hudbě při bohoslužbách i péči o duchovní a kulturní dědictví.
Zastavení v centru Třebechovic
S kostelem je spojen také kaplan Antonín Flesar, který do Třebechovic nastoupil roku 1858 a později se proslavil jako archivář. Za jeho působení vznikla nová zděná věž a proběhly opravy interiéru včetně restaurování fresek a hlavního oltáře. Vedle kostela se dochovala pamětní deska kněze a historika J. B. Pittera.
Kostel stojí v ulici Čsl. legií. V pěší blízkosti jsou Masarykovo náměstí, morový sloup, sousoší Nejsvětější Trojice, kostel Božího Těla na Orebu i Třebechovické muzeum betlémů. Interiér lze navštívit během bohoslužeb nebo si prohlídku předem domluvit s farností; pravidelná návštěvní doba nemusí být zveřejněna.