V Třebechovickém muzeu betlémů zbývá do neděle 30. srpna 2026 čas na výstavu věnovanou Kamilu Andresovi. Její nepřehlédnutelnou částí je mechanický betlém s háčkovanými figurkami: postavy vytvořila Andresova manželka Jindra a pohyb jim dal mechanismus, který sestavil Kamil Andres.
Betlémy jako umění i technika
Výstava nazvaná Kamil Andres – nespěchám, na všechno si přijdu sám přibližuje více podob jeho práce. Andres je restaurátor, řezbář, betlemář i technický tvůrce. Věnuje se také fotografii, malování a sběratelství a navrhuje vlastní zařízení.
Při restaurování mechanických betlémů se nejprve snaží porozumět jejich tvůrci, době vzniku a použitým materiálům. Teprve pak volí postup opravy, který má zachovat co největší věrnost původnímu dílu. Je držitelem licence Ministerstva kultury pro restaurování mechanických částí betlémů a za svou profesní dráhu obnovil zhruba dvě desítky historických mechanických betlémů.
Mezi ně patří také Metelkův betlém ze sbírek Severočeského muzea v Liberci. Na jeho restaurování pracoval téměř tři roky. Výstava vedle jeho odborné činnosti ukazuje i cestu od dětství, které prožil v sousedství rodiny Josefa Probošta, a nabízí pohled do Andresova tvůrčího zázemí, řezbářské dílny i na zařízení, která si sám zhotovil.
Háčkované postavy v pohybu
Společný betlém manželů Andresových propojuje textilní řemeslo s mechanikou. Háčkované postavy se díky pohonu pohybují a celek tak ukazuje, že betlém nemusí být jen vyřezávanou dřevěnou scénou. Muzeum jej představuje jako světovou raritu.
Třebechovická výstava zároveň zapadá do místní betlemářské tradice, kterou proslavil Proboštův betlém. Na jeho vzniku se vedle Josefa Probošta podíleli řezbář Josef Kapucián a autor pohonného mechanismu Josef Friml. Dílo vznikalo více než čtyřicet let, počínaje rokem 1885.
Proboštův betlém na jednom místě
Proboštův betlém je celý ze dřeva. Měří přibližně 6,9 metru na délku, 1,9 metru na výšku a 2,2 metru do hloubky. Skládá se z více než dvou tisíc vyřezávaných dílů a jeho pohyb zajišťuje skrytý systém jednadvaceti pásů. Od roku 1999 je národní kulturní památkou; v České republice nemá mezi betlémy v tomto postavení dalšího zástupce.
Po úspěchu na světové výstavě EXPO 67 v kanadském Montrealu už se kvůli náročnosti přepravy nevydal na další cesty. Pro jeho umístění vznikla na třebechovickém náměstí nová budova, původně nazvaná Památník města. Dnes v ní sídlí muzeum se sbírkou více než pěti set betlémů z Česka i zahraničí.
Návštěvu výstavy lze spojit s prohlídkou stálé expozice Proboštova betléma a dalších muzejních projektů. Rok 2026 připomíná sto let od úmrtí Josefa Probošta; muzeum při této příležitosti představuje také projekt věnovaný jeho digitální podobě.
Třebechovické muzeum betlémů sídlí na Masarykově náměstí 1426. Otevřeno má od úterý do neděle, dopoledne od 9 do 12 hodin a odpoledne od 12.30 do 16.30. Poslední prohlídky začínají v 11.30 a v 16 hodin.