V historickém centru Toužimi stačí přejít nádvoří a ocitnete se u dvou staveb z různých etap vývoje zdejšího sídla. Horní zámek, kterému se říká také Janův hrad, uchovává stopy středověké pevnosti. Dolní zámek vznikl později jako renesanční rezidence a následně prošel barokními i užitkovými úpravami. Areál je kulturní památkou, nefunguje však jako běžný zámek s každodenními prohlídkami.
Od opevněného proboštství k hradu
Počátky místa se kladou pravděpodobně na konec 12. století, kdy zde mohl stát správní dvorec Jiřího z Milevska. Prostor později získali milevští premonstráti a vybudovali tu opevněné proboštství s kostelem svatého Jana Křtitele i hospodářským zázemím. První písemná zmínka o Toužimi a proboštství pochází z roku 1354.
Za husitských válek, v roce 1429, se hradu zmocnil hejtman Jakoubek z Vřesovic. Jeho syn Jan následně vybudoval mohutnější pevnost, která dala vzniknout názvu Janův hrad. Pod hradem pak začalo růst opevněné město. Toužim získala roku 1469 privilegia od krále Jiřího z Poděbrad a hrad se stal součástí obrany města i okolního kraje.
Janův hrad ukazuje vrstvy stavebních úprav
Na Horním zámku jsou dodnes patrné pozůstatky staršího opevnění. V suterénu se dochovala mohutná stavba rozdělená do tří prostorů a torzo polygonální věže; zachovaly se také části hradeb a bašt. Za pánů z Plavna hrad rozšířil třípodlažní palác. Jeho přízemí mělo střílny a pod budovou vznikly rozsáhlé podzemní prostory.
Po požáru v roce 1620 získal Horní zámek pozdně renesanční podobu. V polovině 17. století ji doplnily barokní štíty, které však spolu s horním patrem v 19. století odstranili. Současný vzhled proto připomíná několik stavebních období, nikoli jedinou dokončenou přestavbu.
Dolní zámek měl reprezentovat šlechtické sídlo
Nový, tedy Dolní zámek vznikal jako renesanční novostavba v roce 1544 a v letech 1576 až 1578. Později se rozšířil a prošel barokní úpravou, v 19. století se do něj promítly také praktičtější změny. Budova má nepravidelný půdorys tří křídel a jedno patro. Průčelí obrácené k náměstí člení lizény a zvýrazňuje středový portál, do přízemí nádvoří se otevírají arkády.
Po roce 1623 nechal vévoda Julius Jindřich Sasko-Lauenburský celý areál obnovit jako šlechtické sídlo. K zámku patřila zahrada, kaple svatého Kříže a letohrádek, později také vrchnostenský pivovar. Rezidenční význam místa časem ustupoval: Dolní zámek sloužil mimo jiné jako měšťanské byty a v zámeckém dvoře fungoval pivovar.
Areál se otevírá při kulturních akcích
Po konfiskaci majetku po roce 1945 začal zámek chátrat. Majitelem je dnes obec a památkový areál zahrnuje Horní i Dolní zámek, pivovar, hrázděný objekt hospodářského dvora, kočárovnu a kapli svatého Kříže. Stav jednotlivých budov se liší. Dolní zámek dál chátrá, má provizorní střešní krytinu a vykazuje některá statická narušení. Na Janově zámku a pivovaru naopak proběhly stabilizační a obnovovací práce včetně obnovy krovu, zastřešení a části zdiva.
Od roku 2015 se o zpřístupňování areálu stará spolek Živý zámek Toužim ve spolupráci s městem. Zabezpečil zámecké nádvoří a pořádá zde dětské a historické dny, festivaly, workshopy, koncerty, letní kino i další společenské akce. Horní zámek bývá přístupný při vybraných příležitostech a během sezónních otevřených víkendů.
Program pro rok 2026 zahrnuje například Historický den na zámku, hudební večer, Zámecký jarmark a divadelní představení. Konkrétní termíny akcí lze ověřit u spolku nebo v oficiálním městském kalendáři. Spolek je možné kontaktovat telefonicky na čísle +420 722 964 944 nebo e-mailem na zivyzamektouzim@email.cz.
Zámek stojí přímo na náměstí Jiřího z Poděbrad. V okolí se nacházejí městské hradby, kaple svatého Kříže i další památky městské památkové zóny.