Výstup na hlavní věž Žebráku nabídne pohled na hrad i jeho neobvyklé umístění. Zřícenina leží na úzkém křemencovém ostrohu nad obcí Točník, u soutoku Pekelského a Stroupinského potoka. Mohutná okrouhlá věž, která odolala požárům i dlouhému chátrání, dnes slouží jako rozhledna.
Středověké sídlo u dálkové cesty
Hrad vznikl ve druhé polovině 13. století, zhruba dva kilometry severně od historické obce Žebrák. S jeho počátky je spojen rod Buziců a za hlavního zakladatele se považuje Oldřich Zajíc, který zemřel roku 1304.
Významnou roli sehrála poloha nedaleko cesty z Prahy přes Zdice a Plzeň do Norimberka a dál do Porýní. Žebrák tak měl vedle šlechtického sídla také strategický význam. Roku 1336 jej získal Jan Lucemburský výměnou za budyňské panství. O několik let později hrad koupil jeho bratr Jan Jindřich, rozšířil jej a nechal zde postavit kapli svatého Apolináře a svaté Markéty.
Královský hrad a Václav IV.
Po dalších změnách majitelů připadl Žebrák králi. Karel IV. tu odpočíval při cestách do Říše, především na trase k Norimberku. Roku 1351 na hradě zemřel jeho prvorozený syn Václav.
Za Václava IV. se hrad výrazně rozrostl. Starší palác byl rozšířen a v předhradí přibyl nový dvoupatrový obytný palác s reprezentativními prvky, mezi něž patřila bosovaná nároží. Na přelomu 14. a 15. století vznikl nedaleký Točník, Žebrák ale zůstal hlavním sídlem panství ještě déle než sto let. Jeho úlohu pak postupně převzal mladší a pohodlnější hrad.
Hrad sevřený skalou a vodou
Podlouhlý a úzký areál kopíruje omezený prostor skalního ostrohu. Od okolí jej odděloval umělý šíjový příkop a ze tří stran obtékaly hrad vodní toky. Stísněným podmínkám se muselo přizpůsobit opevnění, paláce i vnitřní cesty.
Hlavní věž má průměr přes jedenáct metrů. V předhradí stávala menší okrouhlá věž o průměru nedosahujícím devíti metrů. Dochovaly se také části starého i novějšího paláce, zbytky hradeb a další stopy někdejší zástavby.
Od požárů ke zpřístupněné zřícenině
Žebrák postihly požáry v letech 1395 a 1532. Druhý vypukl v době, kdy na hradě pobýval Ferdinand I. Pozdější hledání údajného pokladu Václava IV. přispělo k tomu, že hrad zpustl a život se přesunul do podhradí.
Ve 20. století byla hlavní věž staticky zajištěna a upravena pro návštěvníky. Archeologické nálezy dokládají dlouhou historii místa: osídlení zde sahá od pravěku přes středověk až do novověku.
Prohlídka Žebráku a nedalekého Točníku
Hrad si lze projít samostatně, bez průvodce, s tištěným textem. Zpřístupněny jsou vybrané části areálu a za odpovídajících provozních podmínek také věž. Povrchy jsou nerovné, proto se hodí pevná obuv; při nepříznivém počasí může být provoz omezen.
Točník leží přibližně půl kilometru od Žebráku. Oba hrady tak tvoří jeden výletní celek: starší Žebrák ukazuje sevřenou obrannou dispozici a nabízí výhled z věže, zatímco mladší Točník představuje pozdější, reprezentativnější podobu panovnického sídla.