Nejprve vystoupáte k Žebráku, potom o něco výš k Točníku a nakonec můžete pokračovat směrem k Velízu nad Kublovem. Dvě hradní zříceniny nedaleko obce Točník tvoří pozoruhodné souhradí, na němž je dobře vidět vývoj královského sídla i středověkého opevnění. Oba hrady jsou národními kulturními památkami.
Velíz leží mimo bezprostřední okolí hradů, proto se hodí jako prodloužení výletu delší trasou nebo přejezdem. Odměnou jsou lesní cesty, historická místa a výhledy směrem k Žebráku a Točníku, do Brd a při dobré viditelnosti také ke Krušným horám.
Žebrák zůstal pod mladším Točníkem
Žebrák je jako šlechtické a královské sídlo doložen už od poloviny 13. století. Výraznou proměnou prošel za vlády Václava IV. Po požáru v roce 1395 nechal panovník hrad přestavět, zároveň však založil nové sídlo na skalnatém hřebeni nad ním. Točník vznikal přibližně v letech 1398 až 1401, asi o sto metrů výš než starší Žebrák.
Při návštěvě tak můžete sledovat rozdíl mezi starším hradem pevně usazeným ve skalním terénu a mladším, velkoryseji koncipovaným pozdně středověkým sídlem. Od sebe je dělí zhruba půl kilometru až kilometr, takže se dají spojit do jedné pěší návštěvy.
Točník: královské sídlo s paláci a erby
Točník nevznikl jen jako provizorní náhrada za Žebrák. Jeho podoba dokládá vyspělou stavební kulturu královského dvora na konci 14. století. V areálu upoutají pozůstatky palácových prostor, sgrafitová výzdoba purkrabského paláce i kamenná erbovní galerie související s titulaturou Václava IV.
Prohlídka má kvůli členitému terénu a schodištím různou náročnost podle možností návštěvníků. Do královského paláce se vstupuje pouze po schodišti. V areálu je upravené WC pro vozíčkáře, celkovou přístupnost je ale třeba posoudit podle vlastních schopností. Psi smějí na hrad na vodítku, kromě kaple.
V sezoně bývá otevřené občerstvení, mimo sezonu je u pokladny k dispozici alespoň základní nabídka. Další možnosti občerstvení najdete v obci Točník.
Velíz nad Kublovem ukrývá mnohem starší příběhy
Vrch Velíz dosahuje nadmořské výšky 595 metrů a tvoří výraznou dominantu nad Kublovem. Na jeho vrcholu stojí kostel svatého Jana Křtitele a zachovaly se také pozůstatky někdejšího probošství. Dějiny Kublova jsou s Velízem úzce spojené a podle obecních materiálů souvisejí s místním benediktinským klášterem. Obě místa, Velíz i Kublov, zmiňuje také listina papeže Klimenta V. z roku 1310.
Velíz stojí za návštěvu i kvůli archeologii. Naučná stezka připomíná pravěké nálezy, keltské mince, stopy hutnické činnosti a staroslovanské pohřebiště. Lokalita označovaná jako Sídliště Velíz je od roku 1965 vedena jako kulturní památka.
K vrchu se vážou také místní tradice. Samotné jméno Velíz bývá spojováno se slovanským bohem Velesem. Podle místního podání zde měl být roku 1003 zajat kníže Jaromír Vršovci. Tyto příběhy je však třeba chápat jako historickou tradici a kronikářské podání, nikoli jako zcela jistě prokázané události.
Jednodenní výlet i delší túra
Nejjednodušší plán vede od Žebráku přes Točník. Obě památky lze projít během jednoho dne a následně pokračovat směrem ke Kublovu a na Velíz. Parkoviště u hradů spravuje obec Točník. Vjezd až k hradu je povolen osobám s tělesným postižením.
Velíz neleží přímo u hradního souhradí, proto se konkrétní propojení řídí zvolenou trasou, mapou a značením. Delší okruhy v okolí se mohou lišit délkou i náročností. Pro zdatnější turisty uvádí jeden z itinerářů Národního památkového ústavu přibližně 24 kilometrů dlouhou trasu po žluté značce.
Návštěvní doba, prohlídkové okruhy i případná omezení se mění podle sezony a konkrétního dne. Celý výlet tak může během jediného dne spojit královské hrady, archeologickou paměť Velízu a lesní krajinu Křivoklátska.