Od Těšetic směrem k hrázi závlahové přehrady a dál po polní cestě k okraji Tvořihrázského lesa se dostanete do krajiny, pod jejíž nenápadným povrchem leží pravěké sídliště. Lokalita Amerika u Těšetic-Kyjovic se podle dosavadních poznatků začala osidlovat kolem roku 5400 př. n. l. Mohla tak být jednou z nejstarších zemědělských osad ve střední Evropě – a vznikla ještě před nedalekou polohou Sutny.
Na místě nejsou domy k vidění
Amerika leží na katastru Kyjovic, v povědomí se však místo spojuje především s Těšeticemi. Název nemá souvislost s žádnou historickou událostí, pochází ze značení ve starších mapách. Dnes jde o mírný svah nad levým břehem Únanovky, na sprašové terase v nadmořské výšce přibližně 265 až 290 metrů. Původně tu rostl les, který byl odlesněn až po roce 1913.
Konkrétní půdorysy pravěkých staveb návštěvník v terénu spolehlivě neuvidí. Lokalita není skanzenem a zahrnuje oplocenou vědeckovýzkumnou základnu. K místu vede cesta z Těšetic k hrázi závlahové přehrady a poté nezpevněná polní cesta směrem k lesu.
Ameriku vymezila Masarykova univerzita v roce 2025. Po přípravě a geofyzikálním průzkumu začal v létě 2026 archeologický výzkum. Průzkum naznačuje, že by zde mohlo být až kolem 40 dlouhých domů, případně i více. Jde zatím o odhad, nikoli o počet potvrzený odkrytím celého sídliště.
Jak vypadala neolitická domácnost
Obyvatelé patřili ke kultuře s lineární keramikou, která se řadí ke staršímu neolitu. S tímto obdobím se spojují počátky pěstování plodin, chovu domácích zvířat, výroby keramiky a trvalejšího osídlení. Pojem první zemědělci neoznačuje jednotný národ, ale komunity, které sdílely podobný způsob života.
Jejich dlouhé obdélné domy stavěli z kůlů. Bývaly široké asi šest metrů a některé mohly dosahovat délky až 40 metrů. Pravděpodobně měly sedlovou střechu a stěny pokryté hliněnou omítkou. Jednu takovou stavbu nyní archeologové zkoumají také v Americe. Dům sloužil nejen jako obydlí, ale mohl být místem skladování i různých pracovních činností.
Výzkum komplikuje písčité podloží, které je náročnější než černozem v nedaleké Sutně. V písku se však mohou zachovat i velmi drobné keramické úlomky, někdy velké jen několik milimetrů. I takové nálezy pomáhají rekonstruovat podobu dávného sídliště. Archeologové porovnávají půdorysy staveb, rozmístění dalších objektů i keramiku a zkoumají také vztah Ameriky a Sutny: mohly se komunity postupně přesouvat, nebo šlo o dvě osady z různých období?
Co prozradily zbytky v nádobách
O každodenním životě vypovídají také nádoby používané k přípravě a uchovávání jídla. Studie zkoumala organické zbytky v 62 keramických nádobách ze čtyř domácností kultury s lineární keramikou. Předměty pocházely z období přibližně mezi lety 5300 a 5000 př. n. l.
Největší podíl sledovaných lipidů tvořily tuky přežvýkavců, a to 66 procent. Zdroje pocházející od nepřežvýkavců představovaly 27 procent a mléčné tuky sedm procent. Zjištěné rozdíly mezi domácnostmi nekopírovaly velikost jejich domů. Rozměrnější stavba tedy automaticky neznamenala více jídla ani větší bohatství.
Výsledky spíše ukazují, že domácnosti mohly mít rozdílné zaměření a různě intenzivně zpracovávat určité suroviny. Nedokládají úplnou rovnost obyvatel; připomínají ale, že společenské postavení nelze jednoduše určit podle velikosti domu.
Amerika je součástí rozsáhlého pravěkého areálu
Celý areál Těšetice-Kyjovice byl rozpoznán při průzkumech v roce 1956. Na Sutně začaly první plošné archeologické odkryvy v roce 1964 a systematický výzkum tam pokračuje od roku 1967. Archeologové zde prozkoumali více než 800 zahloubených objektů, několik desítek půdorysů staveb a 26 hrobů. Geofyzikální průzkum zachytil na ploše 17,2 hektaru přibližně 1500 archeologických útvarů.
Sutny ukrývají také pozdější památky. Patří k nim rondel kultury s moravskou malovanou keramikou: téměř kruhový objekt o průměru asi 62 metrů, obehnaný hlubokým příkopem a několika palisádami. Šlo o první rondel ve střední Evropě, který byl komplexně prozkoumán. Mohl sloužit ke shromážděním, obřadům nebo sledování času.
Z lokality pochází i depot tří celých nádob, z nichž jedna má stylizovanou podobu těhotné ženy, a pozdější eneolitická hrobka ozbrojeného muže se zlatými spirálami. Případné komentované návštěvy archeologických lokalit se mohou objevit v programu Archeologické léto podle jeho aktuální nabídky.