V lokalitě Zelené Město v Horním Těrlicku můžete vyrazit na pěší naučnou stezku Těrlickými mokřady. Trasa dlouhá přibližně 2,5 kilometru vede kolem horní záchytné nádrže a meandrů Stonávky. Místo ruchu u přehrady tu procházku určují mělké vody, rákosiny a břehové porosty.
Nádrž, která se proměnila v mokřad
Horní záchytná nádrž vznikla v 60. letech 20. století při stavbě Těrlické přehrady. Jejím původním úkolem bylo zadržovat povodňové vlny a sedimenty, které do ní přináší Stonávka. Postupným zanášením se ale změnily místní podmínky a začaly vyhovovat mokřadní vegetaci i živočichům.
Dnešní podoba území je výsledkem lidského zásahu i přírodních procesů. Vodu, sedimenty a proměny toku doplňují mokřadní a lužní biotopy. Naučná stezka zde vznikla v roce 2000, aby návštěvníkům přiblížila místní přírodu. Záměr vyhlásit území přírodní rezervací se neuskutečnil.
Rákosiny, vrby a klikatící se tok
Na trase se střídají rákosiny, vysoké ostřice, mokřadní vrbové křoviny a porosty typické pro mělké stojaté vody. Sezónní rozlévání vody ovlivňuje podobu zdejších lužních porostů, a tak se prostředí mění podle vodního režimu. Informační tabule vysvětlují místní ekosystémy a pomáhají zaměřit pozornost na rozdíly mezi jednotlivými částmi mokřadu.
Územně plánovací dokument obce z roku 2017 vymezil Těrlické mokřady jako významný krajinný prvek o rozloze 48,23 hektaru. Zdůraznil zachování vodních a mokřadních stanovišť i přírodního charakteru Stonávky.
Co se může objevit mezi porosty
Mezi druhy spojovanými s lokalitou obec uvádí čápa bílého, ledňáčka říčního, skokana zeleného, kuňku žlutobřichou a čolka velkého. Pozorování závisí na roční době, počasí i klidu v okolí, takže jejich výskyt při konkrétní procházce není zaručen. Botanické a zoologické údaje popisují přírodní hodnoty mokřadů, nepředstavují však aktuální úplný soupis zdejších druhů.
Stezka je přístupná po celý rok a je určena pěším, nikoli cyklistům. Po delších deštích mohou být některé úseky rozbahněné, proto se v takovou dobu hodí pevná obuv.