Kostel svaté Alžběty Uherské najdete na Zeyerově náměstí, přímo u Šanovského parku. Do lázeňské části Teplic se hodí jako zastavení během procházky: zaujme neomítnutým cihelným zdivem, výraznou věží i klidně monumentálním vzhledem. Autorem stavby je vídeňský architekt Heinrich von Ferstel, který navrhl také známý vídeňský Votivkirche.
Šanov chtěl vlastní reprezentativní kostel
Výstavba probíhala ve druhé polovině 19. století. Základní kámen byl slavnostně posvěcen 18. listopadu 1864 a hotový kostel byl vysvěcen v roce 1877. Některé přehledy kladou začátek stavby už do roku 1862, jistě doložené jsou však především datum položení základního kamene a rok vysvěcení.
Tehdy samostatný Šanov se v sousedství Teplic rychle rozvíjel jako lázeňské místo a usiloval o odpovídající společenské i architektonické zázemí. Na stavbu přispíval také kníže Edmund Clary-Aldringen. Kostel proto plnil nejen náboženskou funkci, ale stal se i součástí reprezentativního obrazu Šanova.
Ferstelův kostel z režných cihel
Stavba má podobu trojlodního halového kostela v neogotickém stylu. Ferstel se inspiroval zejména německou a severoněmeckou cihlovou gotikou, takže fasáda zůstala bez omítky a nechává vyniknout strukturu materiálu. Uvnitř se objevují válcové sloupy s rostlinnými hlavicemi, křížové klenby a okenní kružby s jemným jetelovým motivem.
Neobvyklé je také natočení stavby. Její podélná osa nevede tradičně od západu k východu, ale od jihu k severu. Podle odborného rozboru souviselo toto řešení s uspořádáním přilehlého parku. Nad kruhovou rozetou v průčelí je umístěna socha patronky, svaté Alžběty Durynské, známé rovněž jako Alžběta Uherská.
Uvnitř se dochovaly vzácné varhany
K zajímavým prvkům interiéru patří varhany z roku 1877. Jejich autorem byl rakouský varhanář Josef Breinbauer. Podle regionálních údajů jde o jeden ze čtyř dochovaných nástrojů tohoto varhanáře, takže kostel má vedle své architektury také pozoruhodnou hudební hodnotu.
Po druhé světové válce však začal objekt chátrat. V 60. letech byl podle dobových svědectví v tak špatném stavu, že se uvažovalo i o demolici. Zachránily ho opravy střechy, věže a oken, které probíhaly v letech 1967 až 1973. Po jejich dokončení se kostel znovu otevřel 17. listopadu 1973. V 90. letech následovaly opravy bočních střech a věže.
Obnova pokračuje střechou i vitrážemi
Další péči vyžadují historická okna a vitráže. Součástí obnovy je také postupné doplňování nových vitráží podle původního typu zasklení. Přesný počet, rozsah a podoba těchto prvků se mohou v průběhu prací měnit a jejich stav je proto spojen s postupem obnovy.
Výraznou současnou etapou je oprava hlavní střechy. Město Teplice na výměnu krytiny a opravu poškozených částí krovu v roce 2026 poskytlo dotaci 2,5 milionu korun. Práce jsou naplánovány na průběh roku a mohou ovlivnit přístup do kostela. Farnost zároveň usiluje o širší zpřístupnění stavby pro bohoslužby, koncerty, výstavy a komentované prohlídky.
Zastavení u Šanovského parku
Kostel lze spojit s procházkou Šanovským parkem a návštěvou okolní lázeňské čtvrti. Katalog litoměřické diecéze uvádí pravidelné bohoslužby ve čtvrtek od 16:30 a v neděli od 10:30; jejich režim se může měnit. Bezbariérový přístup je uváděn vchodem do věže z ulice Karla Čapka.