Kamenný kostel, hřbitov a barokní fara tvoří historické jádro Zdoňova, obce nedaleko státní hranice. Návštěvu tohoto místa ale doprovází také příběh zdejšího faráře Cölestina Baiera, který v létě 1945 zmizel v poválečném násilí. Jeho osud připomíná pamětní deska na kostele.
Kostel s kořeny ve středověku
Farní kostel Nejsvětější Trojice je kulturní památkou. První písemná zmínka o něm pochází z roku 1384, dnešní podobu však výrazně ovlivnila renesanční přestavba na konci 16. století. Areál doplňuje hřbitov, márnice, hrobka a kamenná ohradní zeď. Uvnitř se zachovala barokní výzdoba, renesanční kazatelna s erby Bohdaneckých i obraz Nejsvětější Trojice z roku 1879. Interiér je možné navštívit po předchozí domluvě.
Hned vedle kostela stojí fara z roku 1728. Baier v ní strávil více než čtyři desetiletí. Budova po dlouhém chátrání prochází od roku 2009 obnovou v rukou soukromých majitelů a slouží také jako ubytování, není však veřejnou expozicí.
Baier se narodil roku 1877 v obci Kaile, která je dnes částí Hajnice. Kněžské svěcení přijal v roce 1901 a ve Zdoňově se stal známou postavou pro několik generací místních obyvatel. Poválečná svědectví ho popisují jako člověka, který se zastával Němců ohrožených zatčením nebo odsunem. Tato činnost mohla přispět ke střetu s novými mocenskými strukturami.
Čtyři vězni odvedení ke Kraví hoře
Dne 10. července 1945 provedly československé policejní a finanční složky razii na faře a v přilehlých prostorách. Podle úředních svědectví tam byly nalezeny lovecké pušky a další zbraně. Němečtí svědkové některé části tohoto popisu zpochybňovali a hovořili také o rozsáhlém vyplenění fary i kostela. Okolnosti zásahu proto nejsou ve všech podrobnostech jednoznačně doloženy.
Baiera a jeho hospodyni Theresii Prochaskovou zatkli a přes internační tábor v Dolním Adršpachu převezli do vězení v Teplicích nad Metují. V té době se v regionu rozhodovalo o osudech německých obyvatel, kteří byli internováni, nuceně vysídlováni nebo čelili násilí.
Podle pozdějšího svědectví faráře Josefa Nosse odvedli 20. července čtyři vězně kolem půl deváté večer od teplického vězení směrem ke Kraví hoře. Cesta měla vést kolem kostela Panny Marie Pomocné; u Kraví hory byli zastřeleni. Mezi oběťmi byli Baier a Prochasková. Další dva mrtví bývají spojováni s rodinou Rückerových, jejich přesná totožnost se však v jednotlivých pramenech liší. Nossovo svědectví zachycuje také vzpomínku na Baiera, který před odchodem uklidňoval plačící ženy. Jde o pozdější podání, nikoli o přímý dobový záznam.
Není jisté, kdo popravu nařídil ani kde byla těla pohřbena. V souvislosti s případem se v historických rekonstrukcích a svědectvích objevují předseda zdoňovské místní správní komise Václav Hamza a kapitán Václav Svoboda, velitel vojenských jednotek v Teplicích nad Metují. Konkrétní odpovědnost za popravu se ale nepodařilo spolehlivě doložit.
Památka, kterou se nepodařilo lokalizovat
Po roce 1990 se uskutečnily pokusy najít místo pohřbení čtyř obětí, žádný však nepřinesl jistý výsledek. Novější připomínkové materiály uvádějí neoznačený hrob nad Teplicemi nad Metují. Nejde o veřejně vymezené pietní místo a není důvod vydávat se ho hledat na vlastní pěst.
Baierův osud připomíná pamětní deska umístěná na kostele v roce 2016. Její požehnání při bohoslužbě bylo jedním z kroků, který příběh faráře vrátil do veřejné paměti. O obnovu kostela se od roku 2020 stará spolek Trinitas a pořádá benefiční koncerty i další akce. Město v roce 2026 opravilo kamenné schodiště ke kostelu a nechalo znovu vyrobit odcizené kamenné prvky. Připravuje se také obnova torza pomníku mužům padlým v první světové válce.
Co dalšího je v okolí
V okolí kostela lze najít dvě sochy svatého Jana Nepomuckého, kamenný pranýř u mostku i roubené a zděné usedlosti typické pro Broumovsko. Krajina a místní stavby připomínají dlouhou historii německého osídlení, poválečné odsuny i zánik některých komunit.
Výlet lze prodloužit ke zřícenině poutního kostela Panny Marie na vrchu Kopeček, která leží v lese mezi Zdoňovem a Adršpachem. Trasa nemusí být v terénu zřetelně značená, proto se hodí aktuální mapa. Při prohlídce zdoňovského areálu je třeba respektovat soukromý charakter fary i pietní atmosféru hřbitova.