Sibiř je součástí zhruba šestikilometrového okruhu Teplickými skalami, který vede po modré turistické značce. Trasa prochází skalními věžemi, úzkými průchody i hlubokými roklemi a oproti známějším Adršpašským skalám působí divočejším dojmem. Samotná soutěska není samostatným placeným objektem.
Během procházky se střídají slunné úseky s místy, kde se drží chlad. V Sibiři zůstává déle sníh i led, a to někdy až do jarních, případně časně letních měsíců. Jejich množství se mění podle průběhu zimy a jara, ale led tu často mizí mezi posledními místy v celém skalním městě.
Proč se v rokli drží chlad
Soutěska je hluboká, zastíněná a málo provětrávaná. Studený vzduch klesá do nižších částí terénu a hromadí se na dně rokle, zatímco výše položená místa mohou být teplejší a sušší. Omezený přístup slunce navíc zpomaluje tání.
Rozdíl je znát i při běžném výletu: na vyhřátých skalních plošinách může panovat téměř letní počasí, ale v soutěsce se hodí pevná obuv a teplejší vrstva. Označení Sibiř není přesným meteorologickým názvem nejchladnějšího místa oblasti, dobře však vystihuje její mimořádné mikroklima. Teplické skály jsou známé výraznými teplotními inverzemi.
Rostliny a živočichové chladných roklí
Studené prostředí umožňuje v hlubokých roklích růst druhům, které si lidé obvykle spojují s horami. Patří k nim violka dvoukvětá, podbělice alpská, mléčivec alpský, papratka horská, plavuň pučivá a vranec jedlový.
Teplické skály jsou také bohaté na mechy a lišejníky. Mech dvouhrotec Sendtnerův je uváděn jako místní endemit a v oblasti bylo zaznamenáno 192 druhů lišejníků. Z obratlovců zde žije více než 160 druhů. Patří mezi ně holub doupňák, krkavec velký, výr velký i sokol stěhovavý, který v lokalitě pravidelně hnízdí.
Skalní věže, Chrám i hrad Střmen
Na okruhu míjejí návštěvníci útvary pojmenované například Lední medvěd, Golem, Řeznická sekyra, Herinek, Krakonošovo párátko, Sfinga nebo Pes Filipes. K výrazným místům patří Skalní koruna, symbol Teplických skal, dále Chrám a Krakonošova zahrada.
Výlet lze prodloužit výstupem ke zřícenině hradu Střmen, odkud je výhled na okolní skalní město. K pozůstatkům hradu vede strmé schodiště a místo je kulturní památkou.
Podoba skal vznikala v kvádrových pískovcích svrchní křídy, které se ukládaly v mělkém moři přibližně před 89 miliony let. Tektonické pohyby později horninu rozčlenily puklinami a voda, mráz i další eroze postupně vytvořily kaňony, soutěsky, věže a rozsedliny. Tento typ reliéfu se označuje jako pseudokrasový.
Doprava a průchod skalami
K vstupu do Teplických skal se dá dojet autem, autobusem i vlakem. Železniční zastávka Teplice nad Metují–skály leží nedaleko vstupu. Kdo chce pokračovat dál, může projít Vlčí roklí do Adršpašských skal. Trasa z Teplic nad Metují přes obě skalní města měří přibližně jedenáct kilometrů a zabere zhruba čtyři až pět hodin.
Okruh je podle návštěvního řádu přístupný celoročně, v zimě ale mohou být některé úseky otevřené jen podle aktuální údržby. V Sibiři může být na jaře kluzko. Pohyb mimo značené cesty je zakázán kvůli bezpečnosti i ochraně terénu před erozí a sešlapem. V úzkých roklích nemusí fungovat mobilní data; dostupné je především nouzové volání.