Šest kilometrů skalním městem
Teplické skály u Teplic nad Metují nabízejí přibližně šestikilometrový okruh po modré značce. Cestou projdete soutěskami a kolem výrazných útvarů, jako jsou Džbán, Skalní koruna, Chrám nebo Ozvěna. Trasu doplňuje patnáct zastavení naučné stezky věnované zdejší geologii, přírodě, historii i počátkům turistiky a horolezectví.
Členitý terén střídají úzké průchody a schody, takže nejde o pohodlnou procházku po rovině. Pevná obuv se hodí zvlášť za deště, sněhu nebo námrazy, kdy mohou být některá místa obtížnější. Kočárek není pro celý okruh praktický.
V Chrámu se návštěvník ocitne v mohutné skalní sluji. Dříve tu procházela hrála flašinetářská vystoupení; dnes prostor zvýrazňuje především ticho, chlad a ozvěna kroků.
Hrad, který využil samotné skály
Součástí výletu může být také výstup na zříceninu hradu Střmen, založeného na několika skalních blocích nad obchodní stezkou. Jeho věž nebyla běžnou kamennou stavbou: tvořil ji upravený skalní útvar se zářezy pro trámy, na nichž spočívaly dřevěné pavlače a můstky. Na samostatné skále před věží pravděpodobně stával opevněný srub, který s hlavní částí spojoval dřevěný most.
První písemná zmínka o Střmenu pochází z roku 1350 a označuje ho za královský hrad. Později patřil pánům z Dubé a z Náchoda. Zanikl nejpozději v polovině 15. století; podle jedné z verzí ho v roce 1447 zbořili slezští feudálové. Z původního sídla se dochovalo jen málo, na místě jsou ale stále patrné otesané stěny, zbytky schodů a otvory po trámech.
Vyhlídka nad roklemi
Na nejvyšší skále, kde stávala hradní věž, je vyhlídková plošina. Vede k ní schodiště a závěrečný úsek vyžaduje opatrnost. Výhled zahrnuje pískovcové věže, hluboké rokle i lesy v okolí Teplic nad Metují. Archeologické nálezy zahrnují mimo jiné zlomky středověké keramiky. Na západním úpatí hradu bývala plošina sloužící jako předhradí a hospodářské zázemí.
Teplice nad Metují vznikly jako osada pod hradem Střmen; první písemná zmínka o místě je z roku 1362.
Pískovcový svět s chladnými zákoutími
Teplické skály jsou výraznou částí Národní přírodní rezervace Adršpašsko-teplické skály. Celý komplex má přibližně 18 kilometrů čtverečních a bývá považován za nejrozsáhlejší území svého druhu v Evropě. Teplická část působí rozlehleji a místy divočeji než známější Adršpašské skály.
Zdejší pískovce vznikly před přibližně 89 miliony let usazováním v mělkém křídovém moři. Později je rozčlenily tektonické pukliny a jejich podobu dotvářela voda, mráz i vítr. Výsledkem je pseudokrasová krajina s věžemi, kaňony, soutěskami, jeskyněmi a úzkými průchody; některé skalní stěny dosahují výšky až 80 metrů.
V hlubokých roklích se drží chladný a vlhký vzduch, a sníh tam proto může ležet dlouho do jara. Na skalních plošinách rostou reliktní bory a na místech, kam skapává voda, vznikají ze živých kořenů stromů kořenové krápníky.
Pokračování do Adršpašských skal
Teplický okruh lze projít samostatně, nebo pokračovat přibližně čtyři kilometry dlouhou Vlčí roklí do Adršpašských skal. Podmínky společného vstupu se mohou měnit. U vstupu do Teplických skal bývá informační centrum a toalety, na samotném okruhu však nemusí být dostupný signál pro běžnou komunikaci. V rezervaci je třeba držet se značení a návštěvního řádu a nepoškozovat skály ani vegetaci.