Ocelové schody a žebříky stoupají mezi pískovcovými věžemi až k vrcholu Střmenu. Nahoře se otevírá pohled na rokle a skalní město, za dobré viditelnosti také směrem ke Krkonoším a Sněžce. Návštěvníci tu ale nenajdou dochované hradní zdi: někdejší pevnost připomínají hlavně stopy vytesané do pískovce.
Strmý výstup nad skalním městem
Střmen leží v katastru Teplic nad Metují a přístupný je pouze pěšky. Od vstupu do Teplických skal vede k hradu modrá turistická značka. Výchozí oblast Střmenského podhradí je přibližně kilometr od parkoviště, hlavní vstup do skal leží zhruba dva kilometry od Teplic nad Metují. V dosahu je také vlaková zastávka Teplice nad Metují–Skály.
Nejnáročnější je závěrečná část cesty, kde se stoupá po strmém ocelovém schodišti a žebřících. Úzkým úsekem se hůře míjí s ostatními a na vrcholu je málo místa. Trasa proto není vhodná pro lidi s omezenou pohyblivostí ani pro kočárky; malé děti potřebují dohled. Kdo se necítí dobře ve výškách, měl by výstup zvážit.
Na vrcholové části skalního útvaru je upravená, ohrazená vyhlídka. Kromě Teplického skalního města odtud uvidíte pískovcové věže i okolní rokle. Při příznivém počasí se pohled otevírá k údolí Metuje a podle místních turistických údajů také ke Krkonoším a Sněžce.
Hrad, který stál hlavně ze dřeva
Střmen patří k významným archeologickým lokalitám vrcholného středověku. Hradní část se rozkládala na skalních věžích, plošina na jejich západním úpatí nejspíš sloužila jako předhradí a hospodářské zázemí. Nešlo pravděpodobně o rozsáhlé šlechtické sídlo, ale o vojenský a kontrolní bod, odkud bylo možné sledovat přístupovou cestu od Teplic k nedalekému hradu Adršpachu.
Kamenné stavby se na pískovcovém suku výrazně nedochovaly. Ve skalách však zůstaly záseky pro trámy, upravené plochy, stopy po několika dřevěných podlažích i pozůstatky schodiště. Podlahy byly usazeny přímo do pískovce a jednotlivá patra propojovalo schodiště. Když dřevěné konstrukce zanikly, zůstaly po hradu především tyto stopy.
Přesné datum založení ani úplná posloupnost majitelů nejsou spolehlivě doloženy. První písemná zmínka se obvykle spojuje s dokumentem Majestas Carolina z poloviny 14. století, nejčastěji s rokem 1348. V regionálních výkladech se mezi pozdějšími držiteli objevují páni z Dubé, z Náchoda a další šlechtici, jejich pořadí však nelze považovat za jisté.
Zánik ve válečných časech
Podle některých údajů dobyli Střmen roku 1428 husité, před rokem 1447 jej obsadili Slezané a v roce 1447 byl rozbořen. Jiný výklad připouští, že hrad zanikl už během husitských válek. Jisté je, že nejpozději v polovině 15. století přestal sloužit svému původnímu účelu a postupně se proměnil ve zříceninu ukrytou ve skalách.
Střmen lze spojit s přibližně šestikilometrovým okruhem Teplickým skalním městem, který vede kolem soutěsky Sibiř, Chrámových a Martinských stěn, skalní kaple i naučných panelů. Na celý okruh je třeba vyhradit nejméně několik hodin. Samotný výstup ke hradu je podle turistických informací volně přístupný po modré značce; vstupné se vztahuje na placený prohlídkový okruh Teplickými skalami, nikoli na samostatnou cestu na Střmen.
Teplické skály leží v Národní přírodní rezervaci Adršpašsko-teplické skály, kde se návštěvníci mohou pohybovat pouze po značených cestách. Některé úseky bývají v zimě obtížně průchodné a na jaře se část tras někdy uzavírá kvůli ochraně hnízdících ptáků.