Hrad Skály leží u osady Skály, přibližně sto metrů jihovýchodně od barokního zámečku Skály, známého také jako Bischofstein. Právě tady, v členitém terénu Jiráskových skal, lze při procházce objevit vytesané schody a místnosti, otvory po trámech i zbytky někdejšího opevnění. Hrad se označuje také jako Katzenstein nebo Kočičí hrad a jeho okolí doplňuje nedaleké Černé jezírko.
Hrad, který využil skalní labyrint
Nejstarší písemná zmínka o hradu pochází z roku 1393. Vznik se obvykle klade na konec 14. století a za zakladatele bývá označován Matěj Salava z Lípy, pozdější husitský hejtman. Prameny však počátky stavby nepopisují zcela jednotně.
Namísto jedné dominantní věže se obrana opírala o propojené pískovcové bloky, které doplňoval příkop, val a další opevňovací prvky. Severní část zřejmě sloužila jako předhradí s cisternou a kamennou zdí. Na jižní straně vnitřního hradu se nacházelo menší nádvoří a nejméně jedna zděná stavba.
Na skalách zůstaly stopy po zdivu, otvory pro dřevěné trámy i prostory vytesané do pískovce. Pozornost poutá zaklenutá místnost s hrotitou valenou klenbou, která leží pod schodištěm vedoucím na vrchol skalního bloku. Místo rozsáhlých dochovaných zdí tu návštěvník nachází především otisky někdejší stavby v samotné skále.
Od rodu Salavů k pustému hradu
Matěj Salava z Lípy a jeho rod působili v kraji v době husitských válek. Po jejich skončení pokračoval Matěj Salava mladší ve výpadech do Slezska. Napadaná města a slezská knížata se podle historických podkladů rozhodla hrad vykoupit a roku 1447 jej spolu s dalšími hrady v okolí nechala zbořit.
Pevnost byla podle regionálních pramenů brzy opravena. Kolem roku 1454 se jako nový vlastník uvádí Kočka; právě od jeho jména se odvozuje německé označení Katzenstein, tedy Kočičí hrad. Roku 1576 už byl hrad veden jako pustý.
Krátký výstup a výhled z vrcholu
K zřícenině vede lesní značená cesta. Výstup je krátký, ale počítá se stoupáním, schody a nerovným skalnatým povrchem, takže se nehodí pro pohodlnou procházku s kočárkem. Odměnou je vyhlídková plošina na temeni skalního bloku. Výhledy se podle počasí, roční doby a stavu vegetace otevírají k Broumovskému výběžku, Orlickým horám, Králickému Sněžníku a Krkonoším; místy je možné zahlédnout také Sněžku.
Výlet lze rozšířit o Černé jezírko, další pískovcové útvary nebo pokračovat k rozhledně na vrchu Čáp. Ta stojí v nadmořské výšce 786 metrů a návštěvníkům slouží od roku 2014. Značené trasy vedou také směrem k Teplicím nad Metují, Ostaši a Polici nad Metují.
V chráněné krajině Jiráskových skal
Adršpašsko-teplické skály jsou národní přírodní rezervací. Charakterizuje je pseudokrasový reliéf, skalní věže a stěny, bučiny i rašelinná stanoviště. Návštěvníci by se proto měli držet značených cest a respektovat pravidla ochrany přírody; také horolezecké terény v okolí mají vlastní režim.
Přímo u Bischofsteinu se nelze bez dalšího spoléhat na občerstvení ani ubytování: původní provozovatel oznámil ukončení provozu restaurace v listopadu 2025. Proměnit se může i parkování a zázemí v širším okolí. U vstupu do Teplických skal se připravuje nové návštěvnické centrum; podle regionálních informací byla jeho stavba zahájena v srpnu 2026. Samotný Hrad Skály zůstává volně přístupným místem v přírodě.