Na Tepelsku, v území města Teplá, se rozkládá přírodní památka Čertkus. Chráněné území o rozloze přibližně 42,26 hektaru je součástí CHKO Slavkovský les a bylo vyhlášeno v roce 2014. Místo jediné souvislé louky tu najdete pestrou mozaiku slatinišť, rašelinných ploch, lučních pramenišť i stanovišť, která střídavě vysychají a vlhnou.
Čertkus patří k nejvýznamnějším lokalitám hnědáska chrastavcového ve Slavkovském lese. Tento motýl je v Česku kriticky ohrožený a jeho život je úzce spojený s čertkusem lučním: samice na jeho listy klade vajíčka a housenky se jimi živí. Pokud rostlina z krajiny zmizí nebo louky zarostou, hnědásek přichází o podmínky potřebné pro další generaci.
Populace motýla se mění
Počet hnědásků v Čertkusu není každý rok stejný. V letech 2008 až 2011 zdejší populace patřila k nejpočetnějším v oblasti, později se zmenšila a v následujících letech výrazně kolísala. Kolonie na dalších mokřadech Tepelska mezitím postupně zanikaly.
Odborníci proto sledují výskyt motýla dlouhodobě. Monitoring jeho larválních hnízd pokračuje už od roku 2005. Do průzkumů se zapojili odborníci z Entomologického ústavu Akademie věd, sdružení Ametyst i pracovníci Agentury ochrany přírody a krajiny. Získaná data pomáhají plánovat péči o louky tak, aby se při sečení co nejméně zasáhlo do vývoje hnědáska.
Rostliny, houby i ptáci mokřadů
Motýl není jedinou vzácností Čertkusu. Botanici tu zaznamenali 248 druhů cévnatých rostlin. K pozoruhodným nálezům patří vachta trojlistá, tolije bahenní, prstnatec Fuchsův i májový, kosatec sibiřský nebo ostřice blešní. Podle plánu péče je 31 zdejších rostlin zařazeno na Červený seznam a 11 druhů je chráněno zákonem.
Bohatá je také zdejší mykoflóra: evidováno tu bylo 323 druhů makromycetů. Na několika mikrolokalitách roste kriticky ohrožená masenka lišejníková, jejíž výskyt je podle plánů péče na tomto místě nejbohatší známý v západních Čechách.
Na území žije 48 druhů denních motýlů. Kromě hnědáska chrastavcového tu byl zaznamenán například hnědásek rozrazilový, modrásek lesní a dva druhy přástevníků. Vyskytuje se tu také mandelinka Galeruca laticollis, vázaná na upolín nejvyšší. V Česku má jen několik málo lokalit. Mokřadní prostředí dokládá i 72 zjištěných druhů ptáků. Pravidelně tu hnízdí bekasina otavní, v hnízdním období se vzácně objevují také chřástal polní a jeřáb popelavý.
Péče o louky i malé rybníčky
Aby louky nezarůstaly náletovými dřevinami a nezměnily se podmínky pro místní druhy, je potřeba je pravidelně kosit a posečenou hmotu odvážet. Na sušších místech se počítá také s občasnou pastvou. Termíny zásahů se volí s ohledem na životní cyklus hnědáska.
V chráněném území je také sedm malých rybníčků, které postupně zarůstají a zanášejí se. Jejich obnova by mohla rozšířit nabídku stanovišť pro obojživelníky i vodní organismy. Pro hnědáska je důležitá také návaznost jednotlivých mokřadních lokalit v krajině.
Na okraj mokřadní památky
Čertkus u Horního Kramolína nemá běžné turistické zázemí. Při návštěvě je nutné respektovat režim přírodní památky: nevstupovat mimo cesty do citlivých mokřadních částí, nepoškozovat rostliny a nesbírat je ani odchytávat živočichy. Hnědásek chrastavcový létá obvykle od poloviny května do poloviny června, jeho výskyt v konkrétním roce ale není zaručen.