Z telčského náměstí se přes hráz Štěpnického rybníka dostanete směrem k centrálnímu parkovišti. Právě na této trase stojí Dolní brána, někdy označovaná také jako Malá. Při krátké zastávce si lze všimnout, že nejde jen o průchod z centra: brána spojuje renesanční přestavbu zámku se starším obranným uspořádáním města.
Renesanční stavba u zámku
Město klade vznik Dolní brány do roku 1579, kdy probíhala přestavba zámku. Stavebně na něj brána navazuje a patří k renesanční podobě Telče, kterou lze vnímat v historickém centru i zámeckém areálu.
V její podobě se objevují znaky spojované s návrhy renesančního stavitele Baldassara Maggiho. Jeho autorství ale není jistě doloženo. Památkový katalog bránu popisuje také jako součást širšího celku s navazujícím renesančním objektem bývalé panské sýpky a městským opevněním.
Pod dnešní bránou býval příkop
V tomto místě stála dříve níže položená gotická brána. Od okolí ji odděloval vodní příkop, přes který vedl zvedací most. Dnešní průchod je tak připomínkou doby, kdy vstup do Telče představoval součást obrany, nikoli pouze pokračování procházky.
Městské hradby vznikly ve 14. století a jejich původní výška byla přibližně devět metrů. V 17. století je zvýšili na 10,5 metru. Tyto rozměry se týkají hradeb, ne samotné Dolní brány. Obranný systém doplňovaly také bašty, parkánová hradba a příkopy.
Hradby v krajině rybníků
Telčskou obranu dotvářela voda. Na severním konci města navazoval Štěpnický rybník u gotické části hradu na Ulický rybník. Dnes obě vodní plochy spojuje potok v zámeckém parku. Rybníky tak společně s příkopy a hradbami tvořily součást obranného uspořádání.
Opevnění lze sledovat také z Hradební ulice nebo z hráze Ulického rybníka. Město doporučuje přibližně čtyřkilometrovou vycházkovou trasu „Město a voda“, která propojuje historické prostředí s rybníky.