Bechyňská brána, věž Kotnov nebo Žižkova bašta připomínají, že Tábor býval opevněným městem. Jeho obranný systém se ale nezachoval jako souvislá linie. Jednotlivé zdi, bašty, příkopy a valy dnes najdete na různých místech kolem historického centra.
Mezi dvěma hradbami čekal útočníka další boj
Opevňovat se Tábor začal už jako husitská pevnost, složitější podoba jeho obrany vznikala přibližně v polovině 15. století. Vedle hlavní, vyšší hradby město chránila také nižší parkánová zeď. Podle městského turistického portálu odděloval obě linie parkán široký zhruba šest až deset metrů.
Pokud by útočník překonal vnější zeď, dostal by se právě do tohoto prostoru. Z hlavní hradby, věží i bašt na něj mohli obránci útočit z různých stran a před ním stále stála další vysoká překážka. Rozmístění věží a bašt jim zároveň pomáhalo kontrolovat různé úseky městského obvodu.
Památkový katalog popisuje soustavu hlavní hradby se segmentovými věžemi uzavřenými směrem dovnitř, čtyřmi branami a parkánové zdi s několika typy bašt i brankou. K obraně patřil také příkop a vnější val. Zachovaly se části obou hradeb, některé věže a bašty i úseky příkopu a valu. Na některých místech nálezy naznačují, že na koruně valu mohla být ještě třetí hradba, za ní další příkop a val. Tato možnost však neplatí s jistotou pro celý obvod města.
Od Žižkovy bašty k Bechyňské bráně
Na severním přístupu k městu stojí Žižkova bašta, zvaná také Velká bašta. Její poloha umožňovala kontrolovat cestu do Tábora i údolí Tismenického potoka. Později ji upravili k obytnému využití a dnes patří k nejlépe dochovaným částem opevnění.
Východní vstup, známý jako Nová brána, patřil k méně chráněným místům. Před branou proto stál barbakán, tedy předsunuté opevnění. Severní přístup i prostor u dnešní Bechyňské brány měly vlastní podobu. Bechyňská brána je jedinou městskou branou, která se v Táboře dochovala. Začali ji stavět po roce 1420 a na konci 19. století ji upravil architekt Josef Mocker.
Opevnění jako součást městské procházky
Většina hradeb zmizela během 19. století, kdy už město jejich obrannou funkci nepotřebovalo. Zbylé části je proto třeba hledat na různých místech a skládat si z nich představu o původním uspořádání. Kromě zdiva k tomu pomáhají i terénní pozůstatky příkopů a valů. Táborské opevnění je hodnotnou součástí historického dědictví města a národní kulturní památkou.
Přibližně pětikilometrový oficiální prohlídkový okruh vede kolem opevnění i k výhledům na řeku a ke Granátové skále. Jeho leták bývá zdarma k dispozici v infocentru na Žižkově náměstí.
U Bechyňské brány stojí věž Kotnov. V gotických prostorách brány je umístěna expozice věnovaná dějinám Tábora. Samotné opevnění přitom není jednou stavbou s jediným vstupem, ale souborem pozůstatků rozložených kolem historického jádra.