Při procházce historickým centrem Tábora se na Žižkově náměstí zastavte u pískovcové sochy husitského vojevůdce. Její dnešní podoba pochází z roku 1884, ale příběh pomníku začal o několik let dříve a zahrnuje i nevydařenou první realizaci.
Pomník jako připomínka husitského Tábora
Nápad postavit Janu Žižkovi pomník předložila v roce 1870 táborská Občanská beseda. Město tím chtělo vzdát hold vojevůdci, ale také znovu zdůraznit své husitské kořeny. Podle městské turistické prezentace založili husité Tábor roku 1420 a Žižka se pojí s jeho vznikem i vzestupem. Pomník tak připomíná nejen konkrétní osobnost, ale i to, jak Tábor v 19. století nahlížel na vlastní minulost.
Zakázku získal Josef Václav Myslbek a na ideovém návrhu spolupracoval historik František Palacký. První sochu odhalili 25. a 26. srpna 1877. Do města tehdy dorazil průvod zhruba 140 spolků a slavnostem podle historického přehledu muzea přihlíželo přibližně deset tisíc lidí. Myslbekovo dílo měřilo 280 centimetrů a stálo na čtyřmetrovém žulovém podstavci.
Myslbekovu sochu nahradil pískovec
Už v červenci 1878 se první pomník začal naklánět. Důvodem byla nekvalitní slitina, z níž sochu zhotovili, a dílo muselo být sneseno. Označovat jeho materiál bez dalšího upřesnění jednoduše jako bronz by proto nebylo přesné.
Město vybíralo novou podobu mezi návrhy Myslbeka, Antonína Wagnera a Josefa Strachovského. Uspěl Strachovský; jeho kompozici pak z hořického pískovce vytesali bratři Ducháčkové. Novou sochu slavnostně odhalili 26. října 1884. Právě ta stojí na náměstí dnes.
Pařez i nápis na podstavci
Jedním z detailů Strachovského sochy je dubový pařez. Odkazuje k pověsti, podle níž se Žižka měl narodit a zemřít pod duby. Jde o součást podání, nikoli o doloženou historickou událost.
Na pomníku si lze všimnout také podstavce, který připomíná Žižkova vítězná střetnutí. Návrh nápisu se připisuje Františku Palackému. Při prohlídce si můžete přečíst jeho znění i prohlédnout konkrétní výčet míst přímo na památníku.
Náměstí s proměnlivým názvem
Pomník stojí na hlavním náměstí Starého Města. Dnešní název Žižkovo náměstí nese od roku 1925; v minulosti se mu říkalo například Hlavní náměstí nebo náměstí Republiky.
Jde o venkovní památku na veřejném prostranství, takže její návštěva není vázaná na otevírací dobu. Samotné náměstí tak uchovává dvě odlišné kapitoly pomníku: Myslbekovu sochu odhalenou v srpnu 1877 a dnešní Strachovského podobu z října 1884.