Pod železničním mostem přes Lužnici, na pravém břehu řeky v táborské ulici Na Bydžově, stojí bývalá dráhová elektrárna. Právě odtud pocházela energie pro provoz železnice Tábor–Bechyně, známé jako Bechyňka. Budova připomíná, že za elektrickými vlaky stálo také vlastní výrobní a rozvodné zázemí.
Proud pro vlaky i noční Tábor
Bechyňka byla od začátku plánována jako elektrická dráha. Národní památkový ústav ji označuje za první železniční trať na našem území postavenou výhradně pro elektrický provoz. Táborská elektrárna měla dvojí úlohu: dodávala energii železnici a přispívala také k nočnímu osvětlení města.
Projekt připravil Zemský výbor království Českého a elektrické vybavení dodala firma Františka Křižíka. Stavbu zahájil táborský stavitel Vincenc Tiebl 1. března 1902. Do městské sítě začala elektrárna dodávat proud v lednu 1903.
Po zatěžkávací zkoušce trati, která se konala 1. června téhož roku, následovalo slavnostní zahájení provozu 21. června. První pravidelný vlak ale vyjel z Bechyně až další den v šest hodin ráno. Slavnostní otevření a začátek běžného jízdního provozu tak připadly na různá data.
Od vlastní elektrárny k širší síti
Elektrárna na Bydžově nebyla jediným zařízením spojeným s elektrifikací železnice v Táboře. U Jordánu vznikla také subcentrála, z níž se později stala městská elektrárna. Elektrické napájení dráhy tak souviselo i s rozvojem městského osvětlení a energetiky.
V letech 1929–1930 město nabídku na koupi dráhové elektrárny nevyužilo. Objekt v roce 1930 získaly Jihočeské elektrárny. Do konce března 1931 byla upravena rozvodná síť a Tábor s touto společností uzavřel smlouvu o dodávce proudu. Samostatný zdroj spojený s železnicí se tak stal součástí širší dodavatelské sítě.
Co lze přečíst z budovy
Objekt č. p. 458 stojí pod železničním mostem v ulici Na Bydžově. Jeho halové prostory jsou oddělené a otevřené do krovu, boční křídla zakončují výrazné štíty. Dochovaly se také části původních okenních výplní, zatímco komín za budovou už nestojí.
Pravidelné prohlídky ani možnost vstupu do elektrárny nejsou potvrzené; její okolí si lze prohlédnout z veřejně přístupného prostoru. Odtud se propojuje pohled na řeku, železniční most, trať i někdejší energetické zázemí.
Bechyňka a její technická stopa
Trať si dodnes zachovala stejnosměrné napájení o napětí 1 500 voltů. Podle Národního památkového ústavu jde o poslední systém tohoto druhu v Česku. Neznamená to však, že současné vlaky napájí právě bývalá elektrárna na Bydžově.