Hrad Bradlec najdete na výrazném vrchu v katastru Syřenova na Semilsku v Libereckém kraji. Pod zříceninou leží opuštěný lom, kde jsou dobře patrné stopy dávné sopečné činnosti. Při prohlídce se tak potkávají pozůstatky středověkého sídla s horninou, která vznikla před miliony let a později posloužila i jeho stavitelům.
V okolí se pro orientaci hodí Bradlecká Lhota a osada Újezdec. Hrad nemá běžnou poštovní adresu ani klasické návštěvnické zázemí.
Hrad, který zažil neklidné časy
Bradlec stál nejpozději před rokem 1322. Pravděpodobně vznikl na přelomu 13. a 14. století a jeho založení se spojuje s Markvartici. Přesné datum stavby ani jméno zakladatele ale prameny neurčují jednotně.
Výrazná poloha na vrchu měla strategický význam. Hrad byl několikrát dobyt a jeho dějiny jsou spojeny s Havlem Rybou z Bradlece, zásahem Karla IV. i husitským obdobím. Později připadl Valdštejnům a v 16. století byl opuštěn. Obydlené sídlo se postupně proměnilo ve zříceninu.
Torza věží, paláce a hradeb
Hradní jádro mělo zhruba lichoběžníkový půdorys. V jednom rohu stála čtverhranná obytná věž, ke které přiléhaly stavby s valenými klenbami. Na opačné straně nádvoří se nacházel palác oblého půdorysu s polokruhovitou baštou.
Dnes jsou k vidění především zbytky těchto staveb, části obvodových zdí a náznaky původního uspořádání. Předhradí obepínalo hrad ze tří stran, dochovalo se však jen v nepatrných úsecích. Většinu zdiva tvoří lomový kámen; část paláce a bašty byla vystavěna z pískovcových kvádrů.
Rozdílný materiál umožňuje při prohlídce rozeznat jednotlivé části areálu. Ve zdivu jsou také kusy sloupcovité horniny ze zdejšího lomu, které podle České geologické služby dosahují délky až přibližně jednoho metru.
Sopečné sloupce pod hradem
Opuštěný lom pod zříceninou je evidován jako geologická lokalita Lom u Bradlecké Lhoty – čedič. Výchozy tvoří neogenní bazanit, alkalická vulkanická hornina příbuzná čediči. Její stáří se odhaduje na zhruba 16,5 milionu let, do období hlavní fáze sopečné činnosti v Českém ráji.
Hornina se při chladnutí magmatu rozpadala podél pravidelných puklin do sloupců. Jejich uspořádání napovídá, že magma tu chladlo v přívodní dráze, kterou později odhalila eroze. Čedičové sloupce tedy nejsou jen geologickou zajímavostí pod hradem: jejich části se dostaly také do jeho zdiva.
Bradlec leží na území geoparku Český ráj a je cenný z geologického, historického i regionálního hlediska. Do skalních výchozů ani do hradního zdiva se nezasahuje a vzorky se neodnášejí.
Na zříceninu po turistické trase
Hrad je volně přístupný. Turistická trasa k němu vede od silnice, od níž je lokalita vzdálená více než 250 metrů. Na místě počítejte s nerovným terénem, torzy zdiva, která mohou působit nestabilně, a s tím, že tu není pokladna ani běžné návštěvnické vybavení. V okolí hradeb a skal je namístě opatrný pohyb.
Výlet lze propojit s návštěvou lomu a pozorováním bazanitových výchozů. V širším okolí se nachází také Bradlecký potok, v jehož štěrkopíscích se mohou vyskytovat zrna českého granátu. Jde o samostatnou geologickou lokalitu v katastru Bradlecké Lhoty, nikoli o součást hradu Bradlec.