Vedle fotbalového stadionu ve Svratce připomíná informační tabule místo, kde se psaly dějiny československého rychlobruslení. Přírodní ovál už dnes neslouží bruslařům, jeho příběh je ale spojený s domácími šampiony i se začátky Martiny Sáblíkové.
Stálý ovál vznikl díky místním
V sezoně 1953–1954 dostalo Československo svou první regulérní rychlobruslařskou dráhu. Do té doby se závodilo hlavně na zamrzlých řekách a rybnících. Se stavbou ve Svratce se pustili do práce členové místního Spartaku spolu s obyvateli: přemístili 5 100 metrů krychlových zeminy, zpracovali 580 metrů krychlových kamene a na místo dopravili písek a škváru v železničních vagonech.
Ovál měřil 400 metrů a jeho povrch tvořila škvára. V zimě se měnil v ledovou dráhu, jejíž příprava závisela na počasí. Čerpadla zpočátku nedokázala dost rychle vytvořit potřebnou vrstvu, a proto s přívodem vody pomáhaly také čerpací stroje hasičských sborů.
Závody přilákaly sportovce ze zahraničí
Už 11.–13. února 1954 se ve Svratce konaly první mezinárodní závody. Přijeli na ně rychlobruslaři z NDR, Maďarska a Polska. První sezona byla mimořádně úspěšná také po sportovní stránce: podle městského historického přehledu na oválu padlo 102 československých rekordů.
S dráhou jsou spojeni několikanásobní mistři Československa Jarmila Šťastná a Jiří Schöppe. Ten působil jako závodník i trenér a po desítky let se staral také o led a chod oválu. V zimních sezonách od roku 1954 do roku 2004 připravoval dráhu podle toho, jaké panovaly podmínky. Organizoval zde mimo jiné první závody Martiny Sáblíkové.
První bruslařské zkušenosti Martiny Sáblíkové
Svratka je spojená také s Petrem Novákem, místním rychlobruslařským odchovancem, který se později stal trenérem Sáblíkové. Sama Sáblíková se na zdejším přírodním ledě učila bruslit a absolvovala své první závody. Místní zázemí tak poskytlo první zkušenosti nejen jí, ale i jejímu budoucímu trenérovi.
Trénování i závodění tehdy určovaly mráz a práce lidí, kteří dokázali ovál připravit. Z tohoto skromného prostředí vyráželi sportovci na větší soutěže, zatímco dráha dál sloužila místním i závodníkům z dalších částí země.
Rychlobruslařský provoz skončil v roce 2004
V roce 1991 byl stadion zatravněn a rychlobruslaři se přesunuli na sousední okruh dlouhý 333 metrů. Poslední závody se tam uskutečnily v únoru 2004; od téhož roku se dráha už neledovala. V minulosti se objevoval také plán na asfaltový ovál, ten se však neuskutečnil.
Dnešní tabule u fotbalového stadionu připomíná nejen výsledky a sportovce, ale také práci místních dobrovolníků a Jiřího Schöppa, který se o ovál dlouhá léta staral.