Při pohledu na kostel sv. Petra a Pavla ve Svojšíně zaujme především věž z neomítaných kamenných kvádrů. Její horní patro zdobí dvě řady sdružených románských oken, zatímco loď připomíná pozdější barokní přestavbu. Rozdílné podoby obou částí jsou v celkovém vzhledu stavby dobře patrné.
Věž s datem dokončení 1159
Podle obecních údajů vznikla stavba z velkých pískovcových kvádrů v polovině 12. století. Dendrochronologický průzkum určil dokončení horní části věže do roku 1159. Tento letopočet se vztahuje k určité stavební etapě, nikoli automaticky ke všem částem kostela.
Kamenné detaily a okna v nejvyšším patře odborníci spojují s působením kladrubské stavební huti. Také přízemí věže ukazuje na náročné stavební řešení: zdi jsou silné 138 centimetrů a prostor zakrývá křížová klenba rozdělená do čtyř polí, která se sbíhají na středním sloupu.
Stopy původního kostela i panského sídla
Z románské stavby se kromě věže zachovala část severní stěny původní lodi. Ta byla užší a nižší než dnešní prostor. První patro věže se obvykle označuje jako panská tribuna, její přesná podoba ani spojení s lodí ale nejsou spolehlivě doloženy.
V jižní stěně prvního patra je portál, který mohl vést do obytné budovy někdejšího feudálního dvorce nebo tvrze v sousedství kostela. Ani toto propojení není přesně potvrzené. Na věži se nachází také reliéf královské koruny. Jedna z odborných interpretací jej dává do souvislosti s korunovací Vladislava II. v roce 1158, jde však o možný výklad, nikoli jisté vysvětlení reliéfu.
Barokní proměna a požár
Kostel je jako farní doložen od roku 1355. Ve druhé polovině 17. století prošel barokní přestavbou, při níž se loď rozšířila na jižní stranu. Románské jádro tak zůstalo zachováno, ale stalo se součástí většího kostela s odlišně utvářeným prostorem.
V roce 1713 zasáhl stavbu požár, který zničil většinu zařízení i řadu cenných listin. V letech 1740 až 1766 vznikala vedle kostela nová fara. V polovině 18. století přibyla také chodba, která spojila oratoř se zámkem.
Kostel, zámek a osobnosti Svojšína
Dne 1. července 1781 byla svojšínská farnost povýšena na děkanství. S kostelem je spojen také pražský arcibiskup Antonín Petr, hrabě Příchovský: narodil se na svojšínském zámku a v kostele byl pokřtěn. V areálu je rovněž hrobka rodiny Juncker-Bigatto z 19. století; její přesné datování i označení rodiny se v různých popisech liší.
Kostel stojí na nejvýše položeném místě obce, poblíž zámku a fary. Jejich těsné sousedství připomíná propojení duchovního života s někdejším panským sídlem. Možnosti prohlídky interiéru a přístupnost kostela lze zjistit u obce nebo farnosti.