Asi 700 metrů severozápadně od Svojkova stojí za pozornost skalní suk, do kterého jsou vytesané místnosti, průchody a schodiště. Další části hradu bývaly zděné nebo dřevěné a navazovaly na skálu. Namísto rozlehlé zříceniny tu tak uvidíte hlavně pozůstatky, které ukazují, jak středověcí stavitelé využili místní terén.
Skalní hrad v parku po zaniklém zámku
Hradní areál leží v zahradě někdejšího svojkovského zámku. Skalní útvar obklopuje park a oplocení; na jednom místě se tak potkávají pozůstatky středověkého sídla s krajinou upravovanou o několik století později.
Z hradu zůstala torza zdiva, prostory vyhloubené ve skále i další prvky vytvořené přímo v pískovcovém podloží. Lokalita je nemovitou kulturní památkou a významným archeologickým nalezištěm. Pod zemí se zachovaly také středověké vrstvy spojené s každodenním provozem a odpadem, které mají výpovědní hodnotu i přes nenápadný vzhled dnešních ruin.
Od pánů z Chlumu k Mikešovi Pancířovi
Přesné datum založení hradu není známé, jeho vznik se nejčastěji klade do 14. století. První písemné doklady o jeho držitelích pocházejí přibližně z let 1370 až 1371. Od roku 1381 se s hradem pojí páni z Chlumu. K jejich rodu patřil i Jan z Chlumu, zvaný Kepka, který doprovázel Jana Husa na kostnický koncil.
V polovině 15. století získal Svojkov Mikeš Pancíř ze Smojna. Tradiční vyprávění ho spojuje s loupeživými výpravami. Kolem roku 1445 měl hrad dobýt a vypálit Lužický Šestiměstí. Podrobnosti těchto událostí nejsou doloženy do všech detailů, hrad však později přestal sloužit svému původnímu účelu.
Zámek zmizel, park zůstal
Pod hradem vyrostl v 17. století zámek. Jeho stavba se obvykle datuje do let 1650 až 1654 a spojuje se s Adamem Františkem z Knoblochu. Později panství patřilo také Kinským. Po roce 1945 byl zámek zestátněn a využíval se jako domov důchodců.
Při rekonstrukci v roce 1958 budova vyhořela a v následujících letech ji úplně odstranili. Zatímco zámek už na místě nestojí, části skalního hradu se dochovaly. Park získával svou romantickou podobu v 18. a 19. století, kdy ho doplnily vyhlídkové prvky. Jeho dnešní charakter tak utvářejí archeologické pozůstatky, přírodní prostředí i stopy novověkého využití.
Krátká zastávka i součást pěšího okruhu
Nedaleko Svojkova leží Modlivý důl, rozhledna Na Stráži a Lesní divadlo u Sloupu v Čechách. Skalní hrad Sloup je zachovalejší a známější, svojkovské ruiny ale nabízejí klidnější zastavení. Především na nich lze dobře rozeznat, že skalní prostory tvořily jen část hradu a doplňovaly je zděné i dřevěné stavby.
Hrad se hodí jako krátká zastávka i jako bod na přibližně sedmikilometrovém pěším okruhu po okolních skalách. V areálu je nerovný povrch, kamenné a skalní hrany, schody a místa, která mohou klouzat. Pevná obuv přijde vhod a s bezbariérovým přístupem počítat nelze. V zámeckém parku platí pravidla bezpečného pohybu a zákaz lezení na stromy a keře.
Venkovní části zámecké zahrady jsou podle obecního provozního řádu veřejně přístupné; před cestou je rozumné zkontrolovat případná aktuální omezení. Parkovat na travnatých plochách se nesmí, využít lze zpevněnou plochu naproti hostinci Zámeček. Obec získala park se zříceninou od státu v roce 2008 a o rok později sjednotila vlastnictví dalších budov u hradu.