Od Svojkova stačí zamířit do úzkého zalesněného údolí pod vrchem Slavíček. Mezi stěnami Svojkovských skal tam na konci cesty leží Modlivý důl, místo, kde se vedle pískovcové krajiny dochovaly stopy poutní tradice. Údolí najdete na Českolipsku, na pomezí severní Ralské pahorkatiny a Lužických hor.
Pracovní údolí, které přilákalo poutníky
Než se zde začali scházet lidé k modlitbám, říkalo se rokli Smolný důl, německy Pechgraben. Pracovali tu uhlíři a další řemeslníci, kteří provozovali milíře a pece na smolu či dehet. Vyráběla se tu také kolomaz.
Za počátek poutního místa se považuje rok 1704, kdy měl být v údolí zavěšen mariánský obrázek. Kdo jej tam umístil, tradice popisuje různě: mohl to být čeledín ze statku nebo pomocník ze svojkovského pivovaru. Roku 1760 měl na místě viset nový, vysvěcený obrázek a o dvanáct let později zde postavili dřevěnou kapli. V roce 1772 se také konalo první procesí z České Lípy.
Dřevěnou kapli na konci 18. století nahradil prostor vytesaný do pískovce. Jeho vznik se připisuje svojkovskému zedníkovi Josefu Sacherovi. Vstup dostal novogotický portál, upravený roku 1836; s jeho podobou je spojován sloupský sochař Antonín Wagner. Charakter lurdské jeskyně získalo místo až na přelomu 19. a 20. století, obvykle se uvádí rok 1903.
Skalní kaple a další stopy poutní tradice
V kapli dnes stojí socha Panny Marie, která nahradila původní odcizenou plastiku. Současná socha byla instalována a vysvěcena v roce 2001. Kaple je kulturní památkou a místo je zároveň evidováno jako archeologické naleziště.
Nad kaplí bývalo v 19. století oratorium – upravený výklenek ve skále s plastikou Ukřižování. Dílo je připisováno Josefu Maxovi staršímu ze Sloupu, socha se však nedochovala a výklenek zůstal prázdný. Přístup k němu vede po dřevěném schodišti.
S údolím se pojí také pověsti o rytíři Jaroslavovi ze Svojkova, dceři velenického sládka nebo vraždě milostného soka. Jde o místní vyprávění, ne o doložené historické události. Opatrně je třeba přistupovat i k příběhu o návštěvě Ferdinanda Dobrotivého, který pobýval na zámku v Zákupech. Historicky lépe doložená jsou procesí spojená s epidemiemi cholery v letech 1832 a 1850.
Křížová cesta a dnešní podoba areálu
K poutnímu místu patří křížová cesta z druhé poloviny 19. století. Její původní obrazy začaly chátrat, a tak je v roce 1973 přenesli do kaple svatého Václava ve Svojkově. V roce 2016 se motivy vrátily do údolí v podobě kopií na dřevěných stojanech.
Při obnově vznikla přibližně půlkilometrová stezka, upravily se schody ke kapli a oratoriu a přibyly dřevěný kříž, posezení i další vybavení. Vyčištěna byla také studánka. Po poválečném útlumu poutní tradice a období, kdy areál chátral, šlo o důležitý krok k jeho obnově. Novodobé poutě se zde konají od roku 1996; poutní mše připadá každoročně na 1. května.
Krátká procházka i delší okruh
Do Modlivého dolu se nejjednodušeji vyráží ze Svojkova od prostoru u penzionu Zámeček. Cesta údolím ke kapli měří zhruba 550 až 600 metrů a mírně stoupá. Vedou tudy červená a zelená turistická značka; u začátku křížové cesty lze odbočit směrem ke Svojkovským skalám a jejich vyhlídkám.
Lesní povrch, stoupání a schody ke kapli i oratoriu znamenají, že trasa není vhodná pro každého s kočárkem nebo vozíkem. Hodí se pevná obuv a opatrnost. Kdo chce pokračovat dál, může zvolit okruh přes Dědovy kameny, Záhořínskou kapli, Sloupské vyhlídky a vrch Slavíček; měří přibližně sedm kilometrů. Vstup do údolí není zpoplatněn. Parkování a stav stezky se mohou měnit a informace k nim poskytuje obec Svojkov.