Slunečná stráň leží přibližně 1,5 kilometru od Svobody nad Úpou a patří k místům, kam se dá vyrazit na kratší procházku i delší výlet východními Krkonošemi. Přírodní památka pod Kravím vrchem láká otevřenou krajinou a horskými výhledy, její hlavní význam je ale botanický. V roce 2025 zde vykvetlo přibližně 4 000 hořečků ladních pobaltských, což je u kriticky ohroženého druhu mimořádný výsledek a nejvyšší počet od zahájení systematického monitoringu v roce 1991.
Louky, mokřady a rašeliniště na jednom místě
Slunečná stráň má rozlohu přibližně 15 hektarů. Na poměrně malé ploše se tu střídají slatinné a rašelinné louky, mokřadní stanoviště, mezofilní louky i sušší smilkové trávníky. Rozdílné podmínky vytvářejí pestrou mozaiku, díky které se na lokalitě daří různým druhům rostlin.
Vlhčí části a sušší místa proto nabízejí odlišnou podívanou. Na jaře a začátkem léta se zde mohou objevit například prstnatec májový, pětiprstka žežulník, vemeník dvoulistý, všivec lesní, prha arnika nebo suchopýr úzkolistý. Starší turistické materiály uvádějí také bledule jarní a upolín nejvyšší. Nejvýraznější bývá louka na přelomu května a června, kdy kvetou zejména prstnatce a suchopýr. Konkrétní termín se však může podle počasí v jednotlivých letech lišit.
O louku se musí pravidelně pečovat
Hořeček ladní pobaltský potřebuje otevřená stanoviště. Kdyby se louka nekosila a neudržovala, začala by zarůstat vysokou trávou, náletovými dřevinami, stařinou a mechem. Právě proto je součástí péče Správy KRNAP pastva a pravidelná seč.
V červnu může lokalitu spásat skot, případně se provádí sečení. Další posečení přichází na podzim, až rostliny odsemení. Podle potřeby se odstraňuje stařina a mech a na některých místech se narušuje drn. Vznikají tak drobné plošky volné půdy, kde mohou semena hořečků vyklíčit. Vysoký počet rostlin v roce 2025 ukazuje, že tento způsob péče funguje, neznamená ale, že se stejný výsledek zopakuje v každé sezoně.
Místo důležité pro ochranu rostlin
Slunečná stráň není významná pouze jako samostatná přírodní lokalita. Funguje také jako terénní genofondová plocha a genetická banka. Zdejší rostliny pomáhají uchovávat genetický materiál, který lze využít při záchranných transferech druhů z míst ohrožených zánikem nebo z lokalit, které už zanikají.
Výlet na louku doplňuje výhled bez rozhledny a jiné vyhlídkové stavby. Z otevřeného místa jsou vidět Černá hora, Modré kameny, Sněžka, Studniční hora i Růžová hora. Panorama vzniká díky okolním loukám, takže se tu spojuje pohled na krkonošské hřebeny s přirozenou kvetoucí krajinou.
Jak se na Slunečnou stráň vydat
Z centra Svobody nad Úpou vede k vyhlídce žlutá a zelená turistická trasa. Cesta měří přibližně 1,5 kilometru. Lokalitou prochází také zeleně značená Růženina cesta, která pokračuje směrem na Rýchory. Slunečnou stráň tak lze zařadit do delšího putování přes Rýchory, Sklenářovické údolí nebo směrem k Mladým Bukům.
Z Mladých Buků se dá vyrazit po Zlaté cestě. Trasa odtud měří přibližně 4,5 kilometru a její část vede po nezpevněném povrchu. Kratší výlet ze Svobody nad Úpou je možné spojit také s naučnou stezkou Svobodský kras a návštěvou Medvědí jeskyně. Ta se podle materiálů KRNAP nachází necelých deset minut chůze od vyhlídky směrem ke Svobodě nad Úpou.
Slunečná stráň je přístupná po celý rok a bez vstupného. Protože jde o chráněné území s citlivými rostlinnými společenstvy, návštěvníci by měli zůstávat na cestách, květiny netrhat a respektovat pokyny Správy KRNAP. Po dešti může být cesta podmáčená, takže se hodí pohodlná obuv v každém ročním období.