Na zámku ve Svijanech můžete nahlédnout pod skleněné podlahy k rekonstrukcím pravěkých hrobů, prohlédnout si restaurované nástěnné malby a v podzemí se seznámit s místní pivovarnickou tradicí. V areálu najdete také zámeckou zahradu s dětským hřištěm, Montessori panely, archeologickým pískovištěm, venkovním kvízem a putovní hrou Arcana.
Od pohřebiště až k bronzovému pokladu
Hlavní návštěvnická expozice představuje archeologické nálezy ze Svijan, Příšovic a okolí. Patří k nim i pohřebiště Na Cecilce u Příšovic, kde bylo odkryto téměř 90 žárových hrobů. Pod pochozími skly jsou k vidění rekonstrukce hrobových jam i původní nádoby.
Výrazným exponátem je soubor 29 bronzových předmětů, který byl nalezen 14. ledna 1854 ve Vaničkově lomu na pravém břehu Jizery. Předměty byly později vykládány jako části kultovního vozíku a nález byl věnován Národnímu muzeu v Praze. Archeologický výzkum v zámecké zahradě odhalil také půdorys stavby z druhé poloviny 13. století a pozůstatky hospodářských zvířat. Nález prasete expozice spojuje s možným původem názvu Svijany, toto vysvětlení však není definitivně potvrzené.
Mezi dalšími objevy z areálu jsou keramické pozůstatky z vrcholného středověku, starší podlahy ze 17. a 18. století i pec z druhé poloviny 18. století, která byla zabudována do zdi malé kaple. Výzkum odkryl rovněž sídelní jámy z doby bronzové, bronzovou jehlici datovanou do doby před více než 3000 lety a nádobu starší než 2500 let. Další části expozic se věnují neolitu a Eduardu Štorchovi.
Kaple ukrývaly malby i starší stavební vrstvy
V jedné z velkých zámeckých místností se pod mladšími nátěry objevily starší vrstvy výmalby. Rytířský sál získal renesanční malířskou výzdobu ve 20. letech 17. století, za Jáchyma Ondřeje Šlika. Pozdější malby souvisejí s ním a zachycují také erby rodů, z nichž pocházela jeho matka a manželky. Roku 1768 byl sál přestavěn na kapli svatého Jana a Pavla.
V areálu stojí také menší kaple Nalezení svatého Kříže, jejíž vznik spadá do doby budování zámku. Uvnitř zaujmou pozdně renesanční nástěnné malby, barokně-rokokový oltář a varhánky z roku 1726. Při obnově byly na fasádě opraveny iluzivní malby a ošetřeny kamenné detaily.
Renesanční sídlo prošlo proměnami i obdobím chátrání
Zámecký příběh začíná v místě hospodářského dvora založeného cisterciáckými mnichy z kláštera Hradiště. Renesanční sídlo se tu stavělo v letech 1567 až 1578. První výslovná zmínka o něm pochází z roku 1567, kdy se majetek dělil mezi syny Jaroslava z Vartemberka. Po jeho smrti připadly Svijany Jáchymu Ondřeji Šlikovi. Pivo se v místě podle historických dokladů vařilo nejpozději v 16. století.
Po Šlikově popravě na Staroměstském náměstí přešlo panství roku 1623 na Albrechta z Valdštejna. Valdštejnové zámek upravovali a rozšiřovali sousední pivovar. V roce 1820 koupil panství kníže Karel Alain Rohan. Zámek se stal součástí sychrovského panství, sídlil v něm vrchnostenský úřad a bydleli tu úředníci. Po konfiskaci majetku Rohanů v roce 1945 začalo období bez citlivé péče. Některé místnosti sloužily jako byty zaměstnanců pivovaru a budova postupně chátrala.
Obnova zámku a jeho dnešní podoba
Zlom přišel v roce 2013, kdy zámek koupil Pivovar Svijany. Cílem obnovy bylo vrátit stavbě život a vytvořit kulturní a společenské centrum obce, které přibližuje dějiny Svijan i širšího okolí. Hlavní práce začaly na jaře 2015 a trvaly přibližně dva roky. První etapa stála 60 milionů korun a téměř polovinu nákladů pokryl grant z EHP a Norských fondů. Rozpočet se zvýšil poté, co restaurátoři pod mladšími nátěry objevili cenné fresky.
Opravy zahrnovaly hlavní budovu, starou školu i celý areál. Obnovily se fasády, krovy, střecha, kamenné prvky, podlahy, nádvoří, komunikace a ohradní zeď, zatímco nevhodné pozdější přístavby byly odstraněny. Nový výtahový trakt ze železa a skla je naopak záměrně přiznaný jako soudobá část, která respektuje historickou architekturu, ale netváří se jako její původní součást. Zámek se veřejnosti otevřel 25. června 2016 a obnova získala ocenění Stavba roku Libereckého kraje.
Blízkost pivovaru propojuje prohlídku historického sídla s tématem vaření piva. Areál je snadno dostupný z dálnice D10 a může sloužit jako výchozí bod pro výlety do Českého ráje. Otevírací doba i program prohlídek se během roku mění. Zámek je částečně bezbariérový: zahrada, nádvoří a většina expozic jsou přístupné bez omezení, sklepení nikoli.