Při cestě ze Světlé nad Sázavou směrem na Lipnickou Dobrou Vodu stojí u silnice dub, který není zajímavý jen svým věkem. Rostl u srubu malíře Jaroslava Panušky a vracel se do jeho obrazů. Dnes patří mezi památné stromy na území Světlé nad Sázavou.
Krajina, kterou měl za prahem
Panuška se narodil roku 1872 v Hořovicích. V Praze studoval na Akademii výtvarných umění, nejprve u Maxe Pirnera a poté u Julia Mařáka. Vedle krajinomalby se věnoval také fantaskním a bájným námětům.
V roce 1923 koupil v Kochánově pozemky i les a nechal si zde postavit srub. Dub rostl v jeho bezprostřední blízkosti, a tak nešlo o vzdálený motiv, za kterým by malíř občas vyrážel. Strom znal z každodenního okolí svého domova a opakovaně jej zachycoval na obrazech.
Panuška v Kochánově také 1. srpna 1958 zemřel. Zdejší pobyt tak propojuje jeho tvorbu s místem, kde si vytvořil zázemí a strávil závěr života. Údaje o tom, kdy se do Kochánova přestěhoval natrvalo, se rozcházejí; jistým bodem zůstává rok 1923, kdy zde koupil pozemky a začal budovat své zázemí.
Památný dub a vzpomínka na malíře
Město Světlá nad Sázavou vede dub mezi památnými stromy na svém území. Označení se vztahuje k jednotlivému stromu, nikoli k přírodní památce. Jeho příběh stojí hlavně na spojení přírodního místa s umělcem, který si kraj Vysočiny vybral za domov a námět své práce.
S dubem se pojí také místní vyprávění, podle něhož Panuškova rodina vložila malíři do rakve zelenou větvičku ze stromu. Jde o tradici, ne o nezávisle potvrzenou historickou skutečnost. I jako místní vzpomínka ale dokládá, jak pevně se dub spojil s příběhem malíře a jeho pobytu v Kochánově.
Kde dub hledat
Strom stojí u silnice ze Světlé nad Sázavou na Lipnickou Dobrou Vodu. Při jízdě tímto směrem je po pravé straně. Jde o místo přímo u komunikace, nikoli o návštěvnický areál; podklady neuvádějí zvláštní parkoviště ani další zázemí. Při zastavení je proto třeba brát ohled na provoz i okolí.
V okolí vede žlutá turistická značka z Lipnice nad Sázavou k vlakové zastávce Mrzkovice, samotný dub však její trasou nevede. Ke stromu je nutné z trasy odbočit. Zastávka tak může být součástí poznávání okolí Světlé nad Sázavou a Lipnice nad Sázavou, kde se u jednoho stromu setkává krajinný motiv s konkrétním příběhem malíře.