Zámecký park, Chotkovská knihovna, historické divadlo i expozice věnované venkovu – Kačina nabízí několik důvodů, proč se na chvíli zdržet v okolí Kutné Hory. Monumentální empírový zámek stojí u obce Svatý Mikuláš na jediném výraznějším návrší širokého okolí. Právě poloha měla z budovy udělat nepřehlédnutelnou dominantu zdejší roviny.
Letní sídlo postavené na míru hraběti
Kačinu si nechal zbudovat Jan Rudolf Chotek, tehdejší nejvyšší purkrabí Království českého. Starší barokní sídlo v nedalekých Nových Dvorech zřejmě neodpovídalo jeho představám o reprezentativním letním zámku, a proto vznikl projekt drážďanského architekta Christiana Friedricha Schurichta. Stavba probíhala v letech 1806 až 1824, její tempo však zpomalil rakouský státní bankrot v roce 1811. Hrabě se mohl nastěhovat už roku 1823, přestože některé části ještě nebyly hotové.
Rozsáhlá budova má podobu otevřeného luku a měří zhruba 227 metrů. Patrové střední části vévodí portikus s jónskými sloupy, tympanonem a reliéfy se zemědělskými, loveckými i rostlinnými motivy. Po stranách se táhnou nízká křídla s kolonádami zakončená pavilony. V interiéru vede kruhový sál, prosvětlený oknem v kupoli, k tanečnímu sálu, jídelně a dalším reprezentačním místnostem.
Knihy, jeviště i nedokončená kaple
Jižní pavilon je domovem Chotkovské knihovny. Její původní fond zahrnoval přes 40 000 svazků naučné i krásné literatury, vydávaných od 16. do 19. století. Zámek tak nebyl jen místem společenské reprezentace, ale také prostorem spojeným se vzděláním a kulturou.
Výraznou součástí areálu je rovněž divadlo. Chotkové se divadelním představením věnovali už na svých dřívějších sídlech a na Kačině se nejprve hrálo v upraveném hlavním sále. Samostatné divadlo dokončil až vnuk Jana Rudolfa Jindřich. První doložené představení se konalo roku 1848, slavnostní otevření připadlo na 4. listopad 1851. Hlediště pojalo přibližně 300 až 350 diváků; zachovaly se hraběcí lóže, galerie, šatny herců i části jevištní techniky.
Vedle divadla připomíná nedokončenou stavební etapu také torzo zámecké kaple. V posledním roce druhé světové války sloužilo divadlo jako sklad. Tehdy zmizela původní opona a pravděpodobně i lustr.
Od Chotků k expozicím zemědělského muzea
Rod Chotků obýval Kačinu do roku 1911. Poté panství připadlo Quidu Thun-Hohensteinovi, který se kvůli dluhům na začátku třicátých let 20. století odstěhoval. Za války využívala areál Hitlerjugend a později jednotky SS. Po roce 1950 se zámek stal jedním z důležitých míst Zemědělského muzea.
Prohlídkový okruh zahrnuje 13 Chotkovských komnat a přibližuje každodenní život šlechtické rodiny. Další expozice se věnují historii zámku, provozu velkostatku, služebnictvu i proměnám zemědělství. Výstava Jak se stavěl zámek Kačina využívá plány, rozpočty, účty a korespondenci. Návštěvník díky nim může sledovat přípravu stavby i zásahy samotného objednavatele.
Pro děti je určená interaktivní expozice Kačina na dotek. Dřevěný model zámku, ukázky dlažby a vzory parket přibližují architekturu názornou formou. V areálu se nachází také skleník, bylinková zahrada a konírna.
Procházka anglickým parkem
Zámecký areál doplňuje anglický přírodně-krajinářský park, jehož výsadba začala roku 1789 podle návrhů Františka Antonína Jacquina, vídeňského architekta a botanika. Park tvoří promyšlenou součást celku, nikoli jen zelené okolí budovy. K památkově chráněnému areálu patří také kočárovna, domek zahradníka a správce, kaplička, zdi a vrata, ale i menší prvky, například platanový mostek a květinové mísy.
Stezka kačinským parkem má dvanáct zastavení s botanickými a historickými informacemi. V sezoně 2026 k ní přibyla hra Stezka lesní mysli zaměřená na poznávání přírody parku. Zámecký areál tak propojuje prohlídku interiérů s časem stráveným venku. Kačina je národní kulturní památkou, park je přístupný celoročně a zdarma, zatímco zámek má sezonní režim prohlídek.