Mezi Labem, železniční tratí Kolín–Pardubice a okolím Svaté Kateřiny leží přírodní rezervace Na Hornické. Rozkládá se na 42,3324 hektaru a chráněným územím byla vyhlášena 23. května 2002. Nejde o upravený turistický areál, ale o přírodní mozaiku, v níž se střídá tvrdý luh, vodní plochy a střídavě vlhké louky.
K místní krajině patří slepé rameno Špačkovo jezero i menší tůně u samoty Na Hornické. Různá stanoviště vznikla v území, které utvářela někdejší síť labských a doubravských meandrů. Některá ramena se oddělila od hlavního toku, jiná postupně zarůstají a přecházejí v tůně s mokřadní vegetací.
Jaro v podrostu lužního lesa
Lesní porost tvoří hlavně tvrdý luh s převahou jilmové doubravy. Ještě než stromy naplno olistí, rozkvétají v jeho podrostu dymnivka dutá a dymnivka bobovitá, sasanka hajní i sasanka pryskyřníkovitá. Najít tu lze také česnek medvědí, plicník tmavý, orsej jarní a křivatec žlutý.
V květnu kvete pomněnka řídkokvětá. Jižně od železniční trati se v menším lesním celku uváděla také ladoňka dvoulistá. V širším prostoru podél Doubravy jde o jedno z jejích izolovaných nalezišť; v minulosti zde byly zaznamenány stovky jedinců. U těchto rostlin je ale třeba odlišovat historicky doložený výskyt od současného potvrzení.
Vodní ramena a mokřadní rostliny
V okolí Špačkova jezera a dalších tůní byly zaznamenány porosty stulíku žlutého a leknínu bělostného. V menších vodních sníženinách se vzácně objevuje žebratka bahenní. Botanické záznamy vznikaly v různých obdobích, takže doklad o výskytu sám o sobě neříká, že jsou všechny tyto druhy na místě dnes stejně početné.
Podobu nivních luk během roku proměňuje množství vody i počasí. Právě střídavě vlhké podmínky umožňují růst druhům, které by v sušší krajině přežívaly obtížně. Z rezervace jsou uváděny například violka slatinná, rozrazil dlouholistý, jarva žilnatá, ptačinec bahenní, srpice barvířská a tužebník obecný.
Místo pro pozorné pozorování
Mozaika luk, tůní a lužního lesa má význam také pro živočichy. V souvislosti s lokalitou se řešila ochrana vzácných motýlů, mezi nimi modráska bahenního, modráska očkovaného, ohniváčka černočárného a batolců. Jde o údaje z dokumentů k výzkumným a odchytovým činnostem, nikoli o úplný seznam druhů žijících v rezervaci.
Na Hornické nemá upravenou návštěvnickou infrastrukturu ani jasně vyznačený turistický okruh. Při pohybu v území je proto důležité držet se případných cest, nevstupovat do citlivých mokřadů a lučních ploch a nesbírat rostliny. Nejvýraznější je les na jaře při kvetení dymnivek a sasanek; později v sezoně vynikne vodní a mokřadní vegetace.