Jižní svahy jezera Medard nedaleko Svatavy lemují duby, které zasadilo sto rodin z Karlovarského kraje. Alej přátelství tu vznikla v dubnu 2018, v roce stého výročí vzniku samostatného Československa. Její místo přitom není náhodné: stromořadí roste v krajině, kterou po desetiletích těžby hnědého uhlí čeká nová etapa.
Sto stromů a jejich patroni
Každá ze zapojených rodin přispěla na jeden dub. Z výsadby se tak stal nejen krajinářský počin, ale také společná připomínka významného výročí. Projekt inicioval Josef Pelant z Andělské Hory a na jeho uskutečnění se podíleli členové Rotary klubu Karlovy Vary i další podporovatelé.
Jméno Alej přátelství vychází z tradice Rotary vysazovat stromy jako výraz přátelství a služby veřejnosti. Slavnostní sázení se konalo v sobotu 28. dubna 2018. Programem provázel Marek Eben, výsadbě požehnal emeritní plzeňský biskup František Radkovský a na závěr byl odhalen pamětní obelisk.
V aleji roste dub zimní, zvolený pro svou vhodnost do náročných podmínek. Mladé stromy se musí vyrovnávat s jižním svahem, jílovitou půdou i prostředím bývalého hnědouhelného dolu. Právě odolnost tohoto druhu byla při výběru podstatná.
Ocenění v krajině po těžbě
Už v roce svého vzniku získala alej pozornost i za hranicemi regionu. V celostátní anketě Alej roku 2018 zvítězila s 1 635 hlasy. Její umístění je pozoruhodné i tím, že nejde o stromořadí v tradiční kulturní krajině s dlouhou historií sadů a alejí. Duby vyrůstají na území, které donedávna sloužilo těžbě a jehož nová podoba se stále vyvíjí.
Alej leží na jižních svazích Medardu poblíž napouštěcího objektu u Antonínských mostů. Administrativně spadá pod obec Svatava. Její délka se v různých materiálech uvádí odlišně; jde o stromořadí dlouhé několik set metrů.
Od lomu k jezeru
Medard vznikl zatopením bývalých lomů Medard a Libík. Těžba zde skončila v roce 2000, čerpání důlních vod bylo ukončeno o osm let později a od roku 2010 se jezero napouštělo také vodou z Ohře. Podle údajů Sokolovské uhelné má vodní plocha rozlohu 493,5 hektaru. Je dlouhá přibližně čtyři kilometry a v nejhlubších místech přesahuje hloubku 50 metrů.
Rozsáhlá vodní plocha dnes zabírá místo někdejší těžební jámy a její okolí postupně zarůstá novými porosty. Medard je zajímavý také z hlediska geologie, tvorby půdy a přirozené sukcese rostlin i živočichů. Proměna tu neznamená jen technické zahlazení stop po těžbě, ale i dlouhodobý vznik nového prostředí.
Procházka v území, které se dál mění
Procházka kolem aleje nabízí pohled na kontrast mezi průmyslovou minulostí a dnešní krajinou. Pamětní obelisk připomíná výsadbu, zatímco jezero a okolní svahy ukazují, jak se území po těžbě postupně proměňuje. Zároveň je třeba počítat s tím, že okolí Medardu se stále připravuje na plnohodnotné zpřístupnění veřejnosti. Nemusí proto fungovat jako běžná turistická trasa s hotovým zázemím a možnosti přístupu se mohou měnit.
Projekt udržitelné revitalizace a resocializace Medardu počítá s výstavbou stezek, parkovacích ploch a informačních prvků i se vznikem základního návštěvnického zázemí. Plánuje také propojení severního a jižního břehu a vybudování infocenter. Dokončení projektu je stanoveno na 31. října 2027, zamýšlené prvky proto zatím nelze považovat za hotové.