Slavenské hřiby najdete na hřebeni Broumovských stěn nad osadou Slavný, správně náležející k obci Suchý Důl. Několik skalních útvarů tu má nápadně zúženou spodní část a rozšířený vršek, takže připomínají houby. Nejde přitom o dílo člověka, ale o výsledek dlouhodobého zvětrávání pískovcových vrstev.
Nejkratší výlet začíná u parkoviště v okolí Slavného. Po žluté turistické značce se jde k rozcestí Nad Slavným, odkud trasa pokračuje po červeně značené hřebenové cestě. Konkrétní délka záleží na zvolené variantě, návštěvu Slavenských hřibů však lze zařadit i do programu kratšího dne.
Hřiby jako výsledek eroze
Skály vznikly v kvádrových pískovcích svrchní křídy, které jsou pro Broumovské stěny typické. Jednotlivé vrstvy horniny nemají stejnou odolnost vůči přírodním vlivům. Spodní části se rozpadají a ustupují rychleji, zatímco pevnější horní partie zůstávají zachované déle. Tím se postupně vytváří charakteristický tvar s úzkým „dříkem“ a širším „kloboukem“.
Na podobě zdejší krajiny se podílely voda, vítr i mráz. Broumovské stěny proto představují rozsáhlé pseudokrasové území, v němž se střídají skalní věže, stěny, rokle, soutěsky, jeskyně a menší skalní města. Skalní hřiby se objevují také v dalších částech Broumovska, například v okolí Božanovského Špičáku. Slavenské útvary ale patří k nejvýraznějším motivům zdejšího hřebene.
Delší trasa z Police nad Metují
Slavenské hřiby nemusí být cílem samostatné krátké procházky. Kdo chce projít větší část Broumovských stěn, může vyrazit z Police nad Metují po červeně značené Jiráskově cestě. Geoturistická trasa ke skalním hřibům měří přibližně 14,5 kilometru, má převýšení kolem 355 metrů a její absolvování zabere zhruba pět hodin. Jde o výlet střední náročnosti; skutečný čas se může lišit podle tempa, počasí a zvolené varianty.
Delší putování lze spojit s dalšími místy v okolí. Na trase nebo v jejím dosahu se nacházejí vyhlídky, Zaječí a Hruškova rokle, Ovčín, Koruna i jiné pískovcové útvary. Hřebenová cesta tak nabídne proměnlivý průchod krajinou, kde se lesní úseky střídají se skalami a otevřenými místy.
Výhledy na Broumovsko i polské hory
Od Slavenských hřibů a z okolních částí hřebene se otevírají pohledy do Broumovské kotliny. Za dobré viditelnosti jsou patrné Javoří hory, další partie Broumovska a za hranicí také polské Stolové a Soví hory. Výlet díky tomu není jen návštěvou jedné skupiny skal, ale také cestou po místech s výhledy do širší krajiny.
Hřeben připomíná i starší historii turistiky. U prvních skalních útvarů se dochovala jedna z vytesaných značek někdejší turistické cesty, která vedla po Broumovských stěnách z Hejšoviny na Hvězdu.
Národní přírodní rezervace
Broumovské stěny jsou od roku 1956 národní přírodní rezervací. Chráněné území má přibližně 557 hektarů a zahrnuje cenné pískovcové tvary, přirozené lesní porosty i vzácné druhy organismů. Rezervace zasahuje do katastrů několika obcí, mezi nimiž je také Suchý Důl.
Terén kolem hřebene je členitý, místy skalnatý a zahrnuje prudší úseky i rokle. Na cestu se proto hodí pevná obuv a dostatek času. Návštěvníci by měli používat značené trasy, nevstupovat do nepřístupných částí skal a respektovat pravidla ochrany přírody.
Slavenské hřiby nejsou samostatnou obcí ani místem s vlastní přesnou poštovní adresou. Při plánování výletu je proto praktické orientovat se podle osady Slavný a před cestou zkontrolovat stav značení, možnosti parkování a případná omezení.