Na náměstí v Suchdole stojí zámek, který po staletí měnil svou podobu i účel. V jeho zdech se zachovaly stopy původní gotické tvrze, renesanční přestavby i pozdějšího hospodářského využití. Dnes je součástí života obce, nikoli jen historickou kulisou. Najdete ho na adrese Suchdol 1.
Opevněná tvrz na ostrohu
Na nízkém ostrohu vznikla zřejmě koncem 14. století gotická tvrz. Jejím stavitelem měl být kutnohorský měšťan Petr z Písku. Písemné zprávy ji zachycují nejpozději na počátku 15. století, kdy se připomíná v souvislosti s obléháním v husitském období.
Areál tvořila tři křídla s palácem, hospodářskými budovami a strážní věží. Přístup vedl přes most nad vodním příkopem a dvojici bran. Opevnění doplňovala hradba s valem. Příkopy později zanikly a jejich prostor nahradila zahrada. Z původní stavby jsou dnes patrné části obvodových i nádvorních zdí, fragment vnějšího portálu brány a kamenná sedátka v místech někdejší věže.
Renesanční přestavba a výrazné fasády
Kolem roku 1510 nechal Záviš Sulka z Hrádku tvrz upravit v raně renesančním stylu. V 16. století pokračoval v rozsáhlejší přestavbě Jan Popel z Vesce. K obytné části přibyla další křídla a fasády dostaly renesanční sgrafitovou výzdobu.
Suchdolská stavba patří k významným památkám regionu: jde o první známý projev renesance v širším okolí Kolína. Uplatnily se tu také architektonické články, které nebyly využity při Rejtově přestavbě královského paláce na Pražském hradě. Za pozornost stojí především raně renesanční ostění na jihovýchodním a severovýchodním průčelí.
Při pohledu na fasády lze rozlišit několik období. Nejstarší ornamentální a figurální sgrafito doplňuje mladší psaníčkové sgrafito a raně barokní omítka s červenými malovanými pásy. Zámek tak ukazuje, jak se jeho vzhled v průběhu času přizpůsoboval novým potřebám i dobovému vkusu.
Od sídla správce k cukrovaru a sýpce
V polovině 17. století byl zpustlý zámek opraven. Po roce 1647 nechal Jindřich Volf Berka z Dubé snížit věž tak, aby dosahovala výšky ostatních budov. Sídlo pak sloužilo hlavně hospodářskému úředníkovi, který spravoval suchdolský dvůr.
Když Václav Neumann z Puchholce koupil Suchdol roku 1738, stal se zámek znovu centrem samostatného statku. Jihozápadní křídlo získalo barokní podobu; z této etapy se dochovala některá okenní a dveřní ostění i barokní krb. Po prodeji panství Osteinům v roce 1776 začala reprezentativní role zámku ustupovat.
Mezi lety 1839 a 1875 fungoval v areálu cukrovar. Po jeho zrušení se budova využívala jako sýpka a skladiště. Na konci 19. století byla zbořena část severozápadního opevnění i hospodářských budov. Na jejich místě vyrostl kravín, jehož nádvoří zahrnulo také část starší gotické arkády.
Zámek slouží obci
V roce 1925 odkoupila zámek od Památkového úřadu obec Suchdol. Bývalý kravín se později změnil v sokolovnu a od roku 1946 sídlila v jihozápadním křídle škola. V dalších desetiletích v areálu našly místo také byty, knihovna a obřadní síň obecního úřadu.
Zámek byl 3. května 1958 zapsán mezi nemovité kulturní památky. Roku 1962 odstranili barokní zahradní zeď a zahradu propojili s prostorem návsi. Tím skončila hlavní stavební proměna areálu.
Co hledat při prohlídce
Zámek si lze prohlédnout zvenčí. Pozornost věnujte zejména renesančním ostěním, odlišným vrstvám omítek, zbytkům hradeb a pozůstatkům někdejšího vstupního systému. Památka leží přibližně osm kilometrů západně od Kutné Hory. Přístupná je po předchozí dohodě, nemá běžnou pravidelnou návštěvní dobu.