Stvolínský zámek je výraznou dominantou obce, přesto jeho nejzajímavější části nejsou z běžného pohledu patrné. Za vnějšími zdmi se nachází uzavřené nádvoří s arkádami a prostory, v nichž se zachovaly stopy renesanční, raně barokní i rokokové přestavby.
Proměna gotické tvrze v sídlo biskupů
Historie areálu začala u starší gotické tvrze. Po roce 1575 se objekt začal měnit v renesanční zámek a na začátku 17. století k němu přibylo východní křídlo. Stavbu ale citelně zasáhla třicetiletá válka, po níž se její další vývoj spojil s litoměřickou církevní správou.
Roku 1647 koupil zámek kardinál Arnošt Vojtěch z Harrachu. Zamýšlel ho využít pro nově vznikající litoměřické biskupství. Po jeho založení v roce 1655 se Stvolínky staly letním sídlem litoměřických biskupů a právě v této době získal areál podobu, kterou si dodnes spojujeme s jeho charakterem.
Nádvoří obklopené arkádami
Výraznou stavební proměnu inicioval biskup Maxmilián Rudolf Schleinitz. V letech 1655 až 1663 nechal zámek upravit v raně barokním duchu. Vnitřní nádvoří tehdy doplnily arkády a vznikl uzavřený celek s ochozy, který měl praktickou i reprezentační funkci.
V interiérech se dochovaly historické štuky, klenby, původní dveře s kováním, prkenné podlahy a keramické i cihlové dlažby. K někdejšímu vybavení patřila také kachlová kamna. Pozornost si zaslouží rovněž fragmenty nástěnných maleb, jejichž rozsah a podoba se nejlépe ukazují při odborné prohlídce.
Součástí zámeckého areálu bývala rozsáhlá barokní zahrada s fontánou. Ve druhé polovině 18. století se zámek dočkal ještě rokokových úprav. Jeho dnešní vzhled tak skládá několik vrstev, které vznikaly postupně podle potřeb a vkusu různých období.
Od dětského letoviska ke skladišti
Ve 20. století se využití zámku výrazně změnilo. Na jeho počátku zde litoměřické biskupství zřídilo rekreační letovisko pro děti z litoměřického kraje. Po roce 1950 převzal objekt státní statek, který v něm měl byty a skladiště. Později v areálu fungoval také okresní archiv a depozitář muzea.
Takové zacházení se na stavu památky podepsalo a zámek nyní prochází postupnou obnovou. Opravy se týkaly například střešního pláště, částí vnějších omítek, výplní arkád a oken. Obnova má areálu postupně vracet podobu, kterou měl v době, kdy sloužil jako biskupské letní sídlo.
Zastávka na okraji Českolipska
Stvolínky leží v krajině mezi Českolipskem, Kokořínskem a Českým středohořím. Zámek je součástí širšího historického prostředí, do něhož patří také park, kostel svaté Alžběty a okolí Bobřího potoka. Při procházce obcí nebo výletu okolní krajinou tak tvoří jednu z výrazných zastávek.
Nejde však o památku s pravidelně otevřenými interiéry. Zámek se veřejnosti zpřístupňuje jen několikrát ročně při mimořádných akcích, například při komentovaných prohlídkách nebo kulturním programu. I mimo tyto příležitosti zůstává jeho hlavním prvkem uzavřený areál s arkádovým nádvořím, který připomíná proměny severočeského sídla od gotické tvrze až po biskupskou rezidenci.