Kostel Všech svatých leží nedaleko stvolínského zámku a jeho okolí stojí za prohlídku i zvenčí. Na stěně obrácené k návsi jsou osazeny renesanční náhrobníky, zatímco samotná stavba ukazuje několik staletí proměn. Její dnešní podobu výrazně ovlivnila přestavba z roku 1811.
Náhrobníky a příběh pohřební krypty
Na vnější zdi kostela jsou připomínky šlechtických rodů spojených se Stvolínkami v 16. století. Památková dokumentace uvádí náhrobník Anežky z Helfensteinu z roku 1550, Anny z Kurzbachu z roku 1576 a Jindřicha z Kurzbachu z roku 1590. Je tu také dětský náhrobek datovaný rokem 1591. Některé náhrobníky byly při stavebních úpravách v roce 1811 vyjmuty z kostela a zazděny do vnější stěny sakristie.
S kostelem se pojí také hrobka, její přesné umístění však není spolehlivě doloženo. Pohřební prostor tu existoval nejpozději v 16. století. Zpráva z roku 1769 popisuje dvě měděné rakve nalezené pod oltářem Jezulátka. Jedna měla patřit Jindřichovi II. Kurzbachovi z Trachenbergu, který zemřel roku 1590; druhá mohla náležet jeho ženě Evě z Vartenberka. O tom, kde se hrobka nachází a v jakém je stavu, by mohl rozhodnout až archeologický průzkum.
Od středověkého kostela k věži Kurzbachů
O kostele se písemné prameny zmiňují už ve 14. století, vznik dochované lodi ale přesně známý není. Odborný průzkum ji klade nejspíše do 15. století; starší stavba na stejném místě je pouze možností. Původní jednolodní kostel měl silné zdi, loď dlouhou přibližně 20 metrů a širokou 13,6 metru a plochý strop.
Hranolová věž přibyla později. Dřevo použité v její konstrukci bylo podle dendrochronologického rozboru pokáceno v létě 1567, v době, kdy Stvolínky patřily k majetkům rodu Kurzbachů z Trachenbergu. Věž měla původně nejméně pět podlaží. Nejvyšší část s dřevěným ochozem zřejmě vznikla až při úpravách v 19. století. Ochoz byl později odstraněn a nahradila ho zděná konstrukce.
Kaple svaté Anny a velká přestavba
Mezi věží a lodí stojí kaple svaté Anny, vybudovaná v roce 1770. Farní kronika zaznamenává její požehnání 26. července téhož roku. Zásadní stavební změnu přinesl rok 1811: kostel dostal prodloužený presbytář s klenbou a kvůli vlhkému podloží byly jeho základy založeny na dřevěném roštu.
Při přestavbě se změnila okna i dveře, starší renesanční emporu vystřídala vyšší konstrukce se třemi stranami a přibyla patrová sakristie s oratoří. Práce řídil stavitel Jacob Brosek ze Zahořan u Litoměřic. Nový kostel vysvětili 1. listopadu 1811, na svátek Všech svatých. Ačkoli se o stavbě často mluví jako o empírové, přesnější je označení rozsáhlá klasicistní přestavba s pozdně barokními a klasicistními prvky.
Další úpravy přišly v roce 1883, kdy byla opravena věž, pořízeny nové omítky a kostel dostal žlutý nátěr. O jedenáct let později se obnovoval interiér. V presbytáři tehdy vznikla ornamentální výmalba a pravděpodobně také malba stropu napodobující kazetování. Oltářní retabula zhotovila sychrovská dílna bratří Bušků.
Součást historického jádra i nová role
Kostel a nedaleký zámek připomínají dobu, kdy Stvolínky fungovaly jako správní a majetkové centrum panství. Roku 1647 obec koupil kardinál Arnošt z Harrachu a o několik let později ji daroval nově založenému litoměřickému biskupství. Zámek následně sloužil jako letní rezidence litoměřických biskupů.
Kostel je kulturní památkou, jeho stav však v minulosti nebyl dobrý. V 90. letech chátral a byl vyrabován. Zmizela část pevného vybavení, mimo jiné dlažba, pískovcové ostění a zábradlí empory. Od roku 2004 se opravovala střecha, krov, věž a kaple svaté Anny. Interiér se dochoval jen zčásti a starší výmalbu místy zakrývají mladší nátěry.
V roce 2025 bylo oznámeno, že litoměřické biskupství připravuje bezúplatný převod kostela na obec Stvolínky. Důvodem jsou náročná údržba a nedostatek peněz na další opravy. Obec zvažuje využití stavby pro setkávání a jako komunitní centrum, přičemž má zůstat zachována možnost bohoslužeb. Pravidelný turistický vstup do interiéru ani návštěvní doba nejsou spolehlivě potvrzené; informace o možnostech vstupu poskytuje obec nebo farnost.