Kostel svatého Jiljí patří k nejvýraznějším stavbám historického centra Strmilova. Dnešní budova vznikla v letech 1843 až 1849, ale její příběh začal mnohem dříve. Na stejném místě stál chrám doložený už roku 1376. Starší stavbu však výrazně poškodily požáry v letech 1824 a 1835, po nichž město ve 40. letech 19. století získalo nový farní kostel.
Stavbu podle pražských plánů vedl František Stárek z Mrákotína. Výsledkem je trojlodní empírová budova, která svou věží i rozvržením přirozeně dominuje prostoru náměstí.
Pravidelný prostor s toskánskými sloupy
Nejvýraznějším prvkem průčelí je hranolová věž vysoká přibližně 33 metrů. Zvenčí má presbytář polygonální závěr, zatímco uvnitř se uzavírá půlkruhem. Stavba tak kombinuje jednoduché klasicizující tvary s promyšleným půdorysem.
Za hlavním vstupem se nachází kruchta. Interiér rozdělují tři páry pilířů a šest dvojic toskánských sloupů. Po stranách jsou úzké boční lodě s emporami, tedy zvýšenými ochozy. Hlavní loď i boční části kryjí plackové klenby. Empírový charakter kostela je proto patrný nejen na fasádě, ale také v uspořádání celého vnitřního prostoru.
Vybavení většinou pochází z druhé poloviny 19. století a nese pseudorománské rysy. Hlavní oltář a kazatelnu vytvořil J. Novotný, oltářní obraz namaloval V. Kandler. Boční oltáře z roku 1859 jsou dílem J. Ptáka. Empory byly podle městských údajů podklenuty v roce 1863 V. Hessem.
Detaily, které pamatují starší kostel
Nová stavba nepřerušila všechny vazby na původní chrám. V kostele se dochovaly také starší umělecké a liturgické předměty. Po roce 1700 vznikly sochy svaté Terezie a svatého Bernarda, které dnes patří k připomínkám barokní vrstvy zdejšího vybavení.
Ještě dál do minulosti sahá cínový svícen z roku 1596. Měří přibližně 35 centimetrů a v interiéru může snadno uniknout pozornosti. Podobně důležitá je kamenná křtitelnice datovaná rokem 1725. Právě tyto menší předměty propojují současný kostel s několikasetletou duchovní i uměleckou tradicí Strmilova.
Ke starší podobě kostela se váže také zmínka o původní věži. Vedle tří zvonů na ní měly být loretánsky koncipované zvonky, tedy určitá forma zvonkohry. Současná věž se ve 20. století dočkala modernizace. V 90. letech byla opravena její fasáda i střecha a přibyly nové hodiny s automatickým ovládáním zvonů.
Součást procházky historickým Strmilovem
Kostel stojí přímo v historickém jádru města, takže se dá přirozeně spojit s procházkou po náměstí a jeho okolí. Nedaleko se nachází socha Nejsvětější Trojice, kterou městské materiály datují přibližně kolem roku 1700. Na zadní straně sousoší je vytesaný reliéf Panny Marie. Podstavec byl doplněn později, v roce 1865.
Při pohledu zvenčí působí kostel jako jednotná stavba z 19. století. Interiér a dochované předměty však odhalují starší vrstvy, které přežily požáry i následnou přestavbu města. Možnost prohlídky interiéru se může měnit; informace o přístupu poskytuje místní farnost nebo město. Na faře u kostela bývá podle městských informací také stálá prodejní výstava knih.